Zážitky a reakce týmů
Tým "Nenatazene spagatky" napsal:
TMOU 7
Složení týmu
Jirka
Keliš
Martin
MIP
Zuza
Úvod
-skvělý, báječný, slza vzpominek se vyklubala z oka
1. šifra
-koukáme jak blázni stylem: A TO JE JAKO CO??? Adžika nám dala trochu zabrat :-) a Indiánek byl prvně klasifikován jako Špička. Po chvíli kluci správně pochopili skrytou Bílou horu, u Cyrila a Metuda už i mě docvaklo. Náš tým se rozdělil ve 3 skupiny, abychom se cca do 20 minut opět viděli.
2. šifra
-otázky byly čas od času pekelné, a po hodině jsme byli totálně grogy z otázek typu: Odpoveď na tuto a následující otázku je A/B/C/D/E/. Kluci řešili, řešili, já chvíli fotila, pak mrzla, pak jsem je přemlouvala, ať jedem do města, že tam bude tepleji. Jak se blížila 20tá hodina kluci toho taky měli dost, uznali moje "argumenty" a odebrali jsme se na 8 směr centrum, resp. KFC. Šifru jsme měli skoro pokořenou, pár otázek nám haprovalo, ale MIP a Keliš v tramvaji správně určili stanoviště 3. šifry, a tak tato dvojice pokračovala směr Špilas a zbytek se šel ohřát do KFC.
3. šifra
-v KFC bylo nejen teplo, ale i záchody, teplá voda, plno světla, židličky a dost místa, žádný stres :-). Cca do 10 minut MIP+Keliš přinesli 3. šifru - básničkovou. Pěkně se četla, ale opět jsme koukali jak cvoci, co tam máme hledat. Zabodoval Keliš a zjistil, ze slabiky na konci+začátku dávají smysluplné slovo. A tak jsem se vypravila jako rychlý posel směrem ke Staré radnici.
4. šifra
-z KFC jsem vyběhla jak neřízená střela, ovšem omylem směr Česká, když jsem byla skoro u okýnka s pizzou, cosi mě trklo, že jsem asi špatným směrem :-). Po proklepnutí od orgů, jak jsme řešili předcházející šifru, jsem za odměnu dostala kokos a ponaučení, ať ho pečlivě skryju. Klukům jsem poslala SMS, že mám kokos, ale i tak byli dost vyvaleni, když viděli opravdového kokosáka. :-). Vydlabali jsme štěp, odlili si kokosové mlíčko, pokoštovali, před KFC rozbili kokosa, ochutnali jsme dužinu a pak se dozvěděli, že kokos vzhledem k použitelným chemikáliím není poživatelný :-). Šifru jsme vyluštili skoro hned (to teplo a kuřátko z KFC se ukázaly jako vhodné luštící podmínky) a valili jsme směrem Božka. (Kupodivu nám všechny brněnské spoje vycházely!)
5. šifra
-šifra napsaná jakoby hantecem, tak jsme zavolali kamarádovi na netu, ať si najde slovník hantecu a nadiktovali mu pár výrazů, ale ani google nic nevygooglil :-). Tož jsme se odebrali na Krpolské nádraží, a asik po 10 minutách jsme odžvouleli s vyluštěnou šifrou :-). Když jsme procházeli kolem 2 taromů, tak kde se moc točí vaga, zavzpomínali jsme na staré dobré časy na kolejích :-).
6. šifra
-MIP si cvičně vyběhl vršek, líný zbytek týmu ho čekal u konečné 53 a aby měl MIP ještě větší radost, poctili jsme ho návštěvou u nich doma (to má za to, že bydlí v Žabinách :-)). Písmenek v šifře si všimnul náš velký óóóó Jirka, a po posledním ohřátí, návštěvě splachovacího WC, jsme rychlým kvapem stihli noční rozjezd do Komína.
7. šifra
-to umístění šifry bylo doopravdy pěkné, děkuji organizátorům, že nám umožnili opět pěkný výhled na Brno z místa, které jsme neznali. Šifru jsme pokořili do hoďky, přesně na rozjezd do Bystrca.
8. šifra
-Jirka+MIP+Keliš si vzali 8B, já a Marťa 8A a když jsme dali 8 dohromady, dostali jsme od orgů pochvalu, informaci, že jsme na 14. místě a že za 20 minut pojedeme někam busem, ať si připravíme šátky.
Cca 10 minut jsme si hráli s lítacím talířem, kterýžto ve tmě nebyl moc vidět, a tak se postaral o vykutálená dobrodružství. Poté jsme nervózně stepovali u busu a těšili se, co přijde.
Cesta busem
-parádní, akorát na mě to teplo a tma působilo kapku destruktivně, víceméně jsem usla :-)
9. šifra
-sotva jsme se vykutáleli z busu, začalo mě fascinovat červné světýlko vzadu toho velikánského prostranství. Velkému šéfovi Jirkovi jsem řekla, že jdu zkoumat, kde jsme, ke mě se připojil Martin. Když jsme se blížili k té BTSce, tak mě napadlo, že můj mobil mi vypisuje pozici BTS, kde se právě nacházím. Z mobilu vypadl Masarykův okruh, kterýžto byl následně ověřen tabulí, kterou jsme objevili. Zjistili jsme tedy pozici a volali mobilem zbytku týmu, že víme, kde jsme, za což jsme byli řádně zprdnuti, kde jako sakra jsme. Kluci si mezitím všimli ychtylů, a tak jsme se mohli vydat na 10. šifru.
10. šifra
-osudná šifra. Cestu k Vodárně jsme si zkrátili přes jakýsi kravín, naštěstí buď tam krávy nebyly, nebo byly zavřené, ale i tak pár členů ťáplo do kravského lejna. Když jsme se přiblížili k Vodárně více, viděli jsme, jak týmy, které postupují před náma, vypadají jako velké světlušky. No, ale zpět k luštění. Na této šifře jsme zatvrdli dobrých 5 hodin. Ale stejně jsme nic nevyluštili :(. (A to jsem s Jirkou v zoufalství se šla projít na Šibeník, jestli tam NÁÁÁHODOU není nějaká ta další šifra :-) ). Červený zalepený papír jsme odlepili cca po 10. hodině, abychom se aspoň dozvěděli, kam si můžem jít poslechnout řešení.
Cesta do Rosic
-byla jaksi delší než se zdálo, v Tetčicích snad každého uvítal štěkající knírač, který měl radost, že vidí jakéhokoli cizího člověka :-)
Rosice, zámeček
-"jo tááááááákhle" z nás vypadlo, sotva jsme se dozvěděli, jak luštit 10tku :-) a dost nás mrzelo, že jsme ji nepřekonali, protože podívat se do bunkrů - to se nevidí každý den.
Cesta do města
-byla ve znamení "sirky v očích", ale byli jsme rádi, za přijemně strávený čas, vydařené/vykutálené šifry, každopádně přející počasí, zkrátka byli jsme rádi, že jsme se opět zúčastnili TMOU. Vaga nás rozvezla do postýlek a ... Dobrou noc.
Za tým Nenatazene spagatky sepsala Zuzanka.
Zpět na zápisky