Zážitky a reakce týmů

Tým "Haloo Team" napsal:


"Kvalifikace"

Již před kvalifikací nám bylo jasné, že dva naši stálí členové budou na letošním ročníku absentovat. První zrušená kvalifikační šifra nedopadla pro náš tým zrovna nejlíp, každý z členů kvůli nedostatku času musel řešit zvlášť. K samotnému zadání jsme se dostali pozdě, v době zadávání posledního správného výsledku jsme měli hotové tak jedno slovo. Druhá zrušená pro nás dopadla mnohem líp. Tentokráte se sešla aspoň dvojice v Brně, společnými silami se podařilo včas vyluštit správné řešení, které však nebylo zase až tak správné (podle programu, který výsledek vytrvale odmítal vzít jako správný). Zkusit najít alternativní řešení, které se již bude programu líbit, nás nenapadlo a tak jsme jen zkoušeli x-krát zadávat to naše správné...

Kvalifikace

Proti konkurenci jsme v prvním kole neměli šanci, v době naplnění kvalifikace jsme měli tak maximálně slovo ZUBR. Podobně dopadla i dvojka, kde se celá brněnská část sešla pohromadě. Šifru se sice vyřešit podařilo, ale až po ukončení a navíc náhodně procházejícím kolegou z práce... Zato poslední s agentem Pižlou se podařila. Celá Brněnská část (včetně "odpadlíka", který se rozhodl s námi absolvovat alespoň kvalifikaci) se sešla pohromadě a společnými silami se jí povedlo najít správné řešení včas. Jo, dokázali jsme to! Ani tentokrát nebudeme na Tmou chybět!

Před hrou

Bez dvou stabilních členů bychom zbyli jenom tři. Podařilo se nám najít náhradu, leč ve finále jsme zůstali jenom čtyři, pátému hráči se protáhl audit ve firmě, takže v době Tmou místo lítání po Brně prohraboval se hromadou papírů.

Start - stanoviště 1

Scházíme se v 15:45 u kapličky nedaleko Rosničky, jako poslední přijíždí dle očekávání člen, který to má nejblíž. Vesele (zatím) míříme s davem a probíráme možností, jakými se nás orgové pokusí rozdělit. Chvíli po čtvrté hodině vstupujeme dovnitř pobíráme obě obálky a čtyři čtvrtky papíru a vstupujeme na plochu rozhlížejíce se po známých v konkurenčních týmech a sledujeme nával ostatních závodníků, kteří nedokázali přijít včas a překročili tak vpodstatě pravidla o uzavření areálu v 16:15. Po otevření obálky se Karel a Filip vydávají na své pozice v mřížce a my zbylí dva debatujeme, proč jsme je nechali odejít s foťákem a zároveň s pobavením sledujeme mumraj na svahu. Hromadné synchronizované signalizování je vynikající nápad, ani několik zmatených hráčů pletoucích si černou a bílou barvu (nebo že by špatně přečeli obdržený kód) nám nezabránilo v identifikaci správných výrazů. Hned napoprvé jsme zachytili sjezdovku, hvězdárnu a schod (ta pomlčka za Y či co to bylo nás trochu zmátla), proto jsme se na druhé signalizování přesunuli na jiné místo, odkud vyřešili i zbytek. Pak jen letmý pohled do mapy, rozdělení týmu a hurá na další stanoviště.

stanoviště 2

První část jsme i přes drobné bloudění našli na schodech v Jelínkově. Pozorným prozkoumáním bylo jasné, že na každém místě bude jedna část šifry, což se některým členům týmu při odchodu z Rosničky nelíbilo se slovy, že hlavně hvězdárna a sjezdovka jsou popsány hodně obecně. Po nalezení 2C se "schodová" část týmu přesunula do tepla k babičce. Leč vydrželi jsme tam asi dvě minuty, mezitím totiž zavolal kolega z hvězdárny, že něco našel, naopak člověk ze sjezdovky volal, že našel na stožárech akorát jakousi rozstříhanou fotku a nějaké nápisy na stromech. Vydali jsme se tedy všichni na sjezdovku, jen Karel během cesty odbočil na Rosničku poslechnout si slibovanou nápovědu orgů; co kdyby tam bylo řečeno něco zajímavého (...nebylo). Všichni jsme prolezli sjezdovku několikrát nahoru a dolů, až se nám přeci jen podařilo tu zpropadenou poslední část šifry najít. Její vyřešení pak už bylo jen otázkou okamžiku - rozstříhat, seskládat, přečíst sousloví z písmenek, pohled do mapy na ulice Smrkovou a tuším Borovou a bylo jasno - musíme směr Jundrov.

Stanoviště 3

Při příjezdu ma trojku nám bylo jasné, že se v popředí výsledků rozhodně nepohybujeme. Na úplném chvostu však taky ne, dokonce na nás zbyl jak papír se šifrou, tak i jízdenka na vlak. Hned během odchodu od schránky při pohledu na čáry vidíme písmeno A, tak zastavujeme u jedné z osvětlených výloh a snažíme se hledat písmena. Daří se nám však najít jen O a tak rozhodujeme o přesunu do hospody na Kofolu. Na pořádném světle a v teple to máme vyřešené dřív, než tu Kofolu přinesli, musíme na hřiště směr Voříškova.

Stanoviště 4

Cesta přecpaným trolejbusem je pro řadu lidí nezapomenutelným zážitkem, polovina týmu, která ještě nedávno jezdívala ještě více přeplněnými trolejbusy do školy, využívá svých zkušeností a bezpečně obsazuje místa v zadní části vozu. Po vystoupení je cesta směr hřiště celkem jasná, uličky, různá zákoutí i vchody do baráků lemují světélkující individua doplněná o městského policajta tázajícího se, co se to tu ksakru děje. První pohled na nalezenou šífru nenabízí žádný smysluplný nápad a tak vyrážíme opět do tepla, tentokráte k nedaleko bydlící přítelkyni jednoho z našich členů. Luštit v teple, nad horkým čajem (a za zády poslouchat a občas i očkem sledovat Kokosy na sněhu) je určitě obrovská výhoda, nám však mnoho nepomohla. Nápadů na řešení této šifry se objevilo několik - od přepisování prvních písmen (všechny slova přece začínají velkým písmenem, v tom musí něco být!), posouvání písmen v abecedě. V jednu chvíli dokonce padl nápad použít slova opačného významu, leč po logickém usouzení, že těžko budeme hledat opak ke slovu Eritrejec nebo Shánčlivost jsme tento nápad opustili a zaměřili jsme se na morseovku. Když se totiž všechny slova (respektive jejich zvuková melodie) přepsaly na tečky a čárky, vyšly z toho ve všech případech regulérní písmena abecedy. No a zbytek času jsme ztrávili různým kombinováním těchto vyšlých písmen z morseovky (s řazením podle počátečních písmen původně zadaných slov, pak jsme je řadili podle počtu písmen ve slovech, spojovali k sobě slova stejně dlouhá apod.), ke konečnému úspěchu to však bohužel nevedlo. Vědomi si z jízdenky i SMSky odjezdu vlaku, někdy kolem půl jedenácté se vydáváme směr Krpole. Což o to, autobusem z Kohoutovic to jde v pohodě, na zastávce jen se spoustou týmů marně sledujeme, jak POLOPRÁZDNÁ 84 nezastavuje a vesele pokračuje dál. Narychlo tedy měníme svůj plán a přes Mendlák za pomocí autobusů, trolejbusů, šaliny a vlastních nohou přesouváme na nádraží, kde podle spousty lidí poznáváme, že vlak ještě neodjel.

Vlakové intermezzo

Nastupujeme do vlaku, který nemá slibovaný odjezd ve 23:23, logo Tmou na vagóně nás ale uklidňuje, jsme správně. Sedáme si do kupé ještě s jedním z konkurenčních týmů (jejich poznávací znamení - pes :o) a v průběhu cesty rozebíráme dle mapy a zkušeností konkurence, kde bychom mohli skončit a kam pokračovat. Po výstupu z vlaku je jasné, že se něco nachází na zastávce. Proto jsme vyslali zvěda, který se briskně protlačil davem a požadované informace přinesl (menší problém byl se v davu opětovně sejít, protože se nějak poztráceli i zbylí členové týmu, ale nakonec se to po pár desítkách vteřin podařilo). Sejít dolů k rozcestí, pohled do mapy a můžeme jít.

Stanoviště 9B

Rozhodli jsme se jít po žluté směrem ke slibovanému křížení potoka, kde měla být část šifry. Zdejší cesty asi značil nějaký opilec, žlutých značek bylo na stromech opravdu poskrovnu, ale i tak se nám podařilo úmorně, na začátek terénní části možná až zbytečně, dlouhou procházkou dorazit až k tolik vytouženému místu. Rychle prohlídnout obdržený papírek, nadiktovat kolegům na Pasník, kteří stále ještě marně hledali a vydat se zpět na křížovatku zluté se zelenou na sraz s druhou polovinou týmu. Po příchodu bylo evidentní, že podobný nápad měla většina týmů, a tak nádherně prosvícené údolíčko patří k největším zážitkům celé hry.

Řešení šifry 9

Zbytek týmu přichází s druhou polovinou šifry až po dlouhé tříčtvrtěhodině našeho mrznutí. Jako místo pro luštění šifry vybíráme naprosto nevhodný svah kousek nad cestou z Pasníku zkosený téměř do pravého úhlu (obrazně řečeno). A tak nám občas sjel dolů k cestě baťoh, pláštěnka nebo člen týmu. Najít čísla v básníčkách se nám podařilo celkem rychle. Dokonce v jednu chvíli i padl nápad na sčítání jednotlivých stran na zadaná čísla, hnout se nám s tím však bohužel nepodařilo a tak to kolem čtvrté hodiny definitivně vzdáváme.

Konec hry, návrat zpět do Brna

Při čekání na návrat kolegů z Pasníku jsme zaslechli, že vlak z Dolních Louček odjíždí ve 4:52. Proto jsme se krátce po čtvrté rozhodli, že se na něj vydáme. Šli jsme stejnou cestou jako sem, tedy po skoro neexistující žluté značce a s drobným blouděním se nám do Dolních Louček podařilo dojít. Bohužel, vlak jsme slyšeli odjíždět v době, kdy jsme byli ještě několik stovek metrů od nádraží. Pohled do jízního řádu však byl obrovské zklamání, další vlak jel až o půl osmé. Padlo tedy rozhodnutí, že se vydáme smět Tišnov a pokud po cestě najdeme otevřenou hospodu, usádlíme se tam a zkusíme devítku vyřešit, i když bylo jasné, že pokračovat už nebudeme. Po cestě jsme však potkali jenom jeden z také už nehrajících týmů, který nám vpravdě ve správný čas předával pozvánku na hru Na dně (nebo Na dno?). Celí utrmácení jsme se po několikakilometrové chůzi nezáživnou cestou po místní asfaltce dotrmáceli do Tišnova, kde nám mezitím ujel další vlak, kterým jsme chtěli jet. Nakonec jsme tedy jeli o půl osmé s řadou podobně dopadnuvších týmů, včetně nám již z vlaku známého "psího" týmu.

Celkové resumé

Stejně jako v předchozích ročnících, i tentokráte nám nevyšel začátek a po sjezdovce jsme byli téměř na chvostu celého pole. V minulosti jsme se však dokázali nastartovat a směle postupovat dále k dalším šifrám. Letos už se nám to nastartování moc nepodařilo, skončili jsme na čtverce a pak i po dlouhém výšlapu na devítce. A o návratu zpět do Brna se už raději ani nezmiňuju. Letošní Tmou byla velice dobrá (až na ne úplně nejlepší umístění šifry na sjezdovce a možná zbytečně dlouhé procházky a těžké šifry na začátek terénní části), z pohledu našeho týmu jsme dopadli jednoznačně nejhůř z celé historie. Ale příště, příště už to určitě dojdeme!

Zpět na zápisky