Zážitky a reakce týmů

Tým "Campos blue line" napsal:


Jménem spřízněných týmů Campos blue line a Jmelí bych chtěl organizátorům poděkovat za nevšední, příjemný v mnohém poučný zážitek z celé hry. Naše týmy byly složeny z lidí mající nevelké až žádné zkušenosti z podobných akcí (Bedna 2004, Svíčky 2004). Do Brna jsme všichni těšili a rozhodně jsme neodjeli zklamaní, přestože konečný výsledek není nijak oslnivý.
Internetová kvalifikace se nám po dvou anulovaných prvních kolech vydařila skvěle. Třetí první kolo nám sedlo a šifru jsme měli při dobrém vínu tak rychle, že jsme se kvalifikovali bez problémů, Jmelí pak s odřenými zády. Zbylé dvě šifry jsme si někteří zkusili jen tak cvičně a čekali na ostrý závod.
Start byl úžasný. Zavzpomínali jsme na naše dětství a šli si zacvičit spartakiádu. Rozluštit hesla bylo i díky digitálnímu foťáku poměrně jednoduché. Rozdělili jsme se a šli najít potřebné indicie. Na hvězdárně a v Jelínkově ulici bylo vše O.K., na sjezdovce přišlo první zaváhání.
Najít papírek s šifrou na sjezdovce bylo komplikovanější než šifra sama, což bylo asi zcela zbytečné. Strávili jsme tam asi hodinu, prošli sjezdovku několikrát odshora dolů a zpět, přečetli cedule na lampách s osvětlením a nic. Když se konečně zadařilo, bylo řešení šifry otázkou několika minut.
V Jundrově jsme k překvapení nenalezli pouze šifru, ale i lístek na vlak. Řešení jsme našli zhruba v čase vypití jednoho piva v hospodě, kam jsme se uchýlili k řešení. Následoval přesun trolejbusem a pochod sídlištěm do Voříškovy ulice.
První nápad byla křížovka, což se nakonec ukázalo jako správné. Výrazy skutečně pocházely z povětšinou z křížovkářské hantýrky. Našli jsme odlehlou lavičku a řešili. Jediný problém byl v tom, že k některým slovům jsme měli více možných synonym. Po nějaké době nám uprostřed textu vylezla Pisárecká, a pak i s pomocí mapy též pomník a Lesní. To, že to byl ještě i slovní fotbal jsme nezjistili, ale k řešení ani nepotřebovali, „přebytečné“ P jsme v podstatě od začátku ignorovali. Poznámce nezapomeňte pod jsme nevěnovali moc pozornosti, nicméně na další šifře nám dost zavařila.
Díky náhodě jsme luštili ve směru dalšího postupu, navíc zrovna přijel prázdný autobus jedoucí k dalšímu stanovišti, takže jsme se toho večera poprvé a naposled svezli na vlně euforie. Písmenka a shluky různě vybarvených obrazců byla doplněna hodinami pod čarou. Netušili jsme, že co je po čarou nesouvisí s danou šifrou. Zkoušeli jsme to dát všechno dohromady a nešlo to a nešlo. Postupně jsme to opustili, ale na řešení jsme nemohli přijít. Pak přišla SMSka od pořadatelů o odjezdu do terénu i bez vyřešení všech městských šifer. Řešení páté šifry nám došlo až v autobuse do Králova Pole, a tady se trochu stydíme, to nebylo vůbec těžký.
Teď už jsme opravdu věřili, že opravdu někam pojedem vlakem. Na lístku byl uveden odjezd 23:23 a ať rozhodně nejezdíme vlakem s jiným odjezdem. Nádražní rozhlas hlásil odjezd zvláštního vlaku ve 23:30. Do poslední chvíle jsme si mysleli, že je to další bouda a vlaky budou dva, první odjede a ten správný přijede třeba za čtvrt hodiny jakoby zpožděný. Až příchod organizátora a jeho slova „Nic nevymýšlejte a valte do vlaku“ vše vyřešil … Jinak cesta vlakem byla pro většinu našeho týmu nezapomenutelným zážitkem. Svědčí o tom např. slova týmové svačinářky Kadrnožky: „Nikdy by mě nenapadlo, že se dobrovolně nechám odvést, aniž bych věděla kam“.
V terénu jsme strávili dohromady 5 opravdu nezapomenutelných hodin. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, jedna šla nahoru na Pasník druhá k potoku. Na Pasníku byl trochu problém s nalezením šifry, cesta vedla na turistické rozcestí, kde nic nebylo. Napadlo nás, že musíme skutečný vrchol kopce, což se po krátkém hledání podařilo. Počkali jsme na telefon zezdola a po informaci, že mají zhruba totéž, co my, a že to takhle na dálku nedáme, jsme zahájili sestup ke znovusejití týmu, abychom to dali zblízka. Pohled dolů při sestupu k místu křížení zelené a žluté značky připomínal hřbitov po dušičkách – to bylo světýlek! Pro nás a hodně dalších týmů to nakonec byl bohužel skutečný hřbitov nadějí na lepší výsledek. Poměrně rychle jme odhalili čísla 1,3,5,10 u světových stran, po čase i to, že čísla jsou buď přímo jedno z těch čtyř nebo jednoznačný součet maximálně dvou z nich. Plus nula navíc. Zkoušeli jsme to nějak zobrazit, inspirování nápovědou z pětky i do klasických hodin, digitální displej nás bohužel nenapadl. Začala se projevovat únava, vypili jsme všechen vynikající grog z griotky a nakonec jsme po cca 2 hodinách marného luštění odešli na vlak ve 4:52 a tímto hru ukončili.
V sobotu večer jsme při společném posezení zhodnotili zážitky ze hry jako vysoce pozitivní. Dostali jsme se i k dalším šifrám ze závodu a musíme říct, že byly opravdu dobré, i když jsme si na nich nakonec vylámali zuby. Chyběla trocha štěstíčka, abychom devítku (mimochodem asi nejzdařilejší šifra z letoších) dali. Šifry č. 10,11 a 12 v našich silách rozhodně byli. V hospodě jsme je vyřešili, i když luštit v teplíčku u pivka je rozhodně snazší, než někde v lese nad ránem bojujíc se spánkem a únavou. Třináctka by pak asi byla naší konečnou.
Přes to všechno bychom měli několik málo připomínek ke hře. První by byla k umístění šifry na sjezdovce. „Zprávu na stanovišti nehledejte déle než 20 minut. Pokud ji v této době nenajdete, pak jste na špatném místě“ – tak znělo doporučení organizátorů pro účastníky. Byli jsme tam minimálně hodinu a nebyli jsme sami. Druhá by byla k poznámkám „nezapomeňte“ pod čarou u městských šifer. Nikde nebylo dopředu dáno, že jsou to nápovědy do terénu. Hlavně u šifry č.5 jsme se nadlouho zasekli ve snaze zkombinovat to všechno dohromady. Co se týká vlaku, bylo to určitě hodně efektní a dobrodružné. Spravedlivé ale asi moc ne, protože týmy, které luštily rychle a získaly časový náskok, byly v podstatě posunuty zpět. Výsadek v Dolních Loučkách trochu zaváněl průšvihem, naštěstí se nic nestalo, ač v jednu chvíli bylo kolejiště plné lidí. Kdyby v tu chvíli přisvištěl odněkud rychlík ……
Jinak ještě jednou díky organizátorům za skvělý zážitek a panu Zákopčaníkovi za přijatelné počasí. Doufám, že se za rok zase sejdem a my budeme i díky této cenné zkušenosti o něco chytřejší. Tmáři celého světa, těšte se!

Zbožák



Zpět na zápisky