Zážitky a reakce týmů
Tým "Šťouchané brambory" napsal:
TMOU aneb po stopách ekologických aktivistů…
V našem týmu Šťouchaných brambor (za jehož název jsem byla málem ukamenována při každém zadávání loginu) se sešlo 5 krásně šťouchlých kamarádů…předem jim chci poděkovat, protože bez nich bych nezažila něco tak úžasného, jako je hrát Tmou.
Tmou jsme hráli poprvé..a na to prosím myslete pokaždé, když se budete chytat za hlavu či brečet smíchem při mém vypravování:)
Po nádherném zahájení s černo-bílou zprávou jsme vyrazili na stanoviště..já s holkama na schody a hvězdárnu, kluci na sjezdovku..Slovo sjezdovka píšu s trochu pokřiveným úsměvem..Kluci totiž na svahu neobjevili třetí část šifry, ale na sloupu visící dvě cedule..jednu s neidentifikovatelnými obrázky a druhou s nápisem - dva kůrovci sedí na radnici v Žabinách…naše fantazie zapracovala a už nám bylo úplně jasné;), že poslední část první šifry bude někde u dvou smrků vedle radnice v Žabinách..Hned jsme se tam vydali..k našemu velkému potěšení už tam seděl jeden tým na lavičce a luštil…Ale co se nestalo, vedle radnice jsme objevili jen dvě borovice (může být kůrovec i na borovici??zaznělo z něčích úst..)… stromy byly nesmyslně spojené nějakým špagátem…aha, tak to bude nějaké znamení říkali jsme si, ale jaké??..Prohledali jsme celý park a i zahrádku policejní stanice, která byla poblíž, a ve které rostly konečně i nějaké smrky, na kterých by mohli být ti jakože kůrovci…a zase nic…jen možná policajti nechápali, proč jim někdo před barákem prohledává baterkou křoví,(jeden dokonce vylezl blíže prozkoumat Vaška, zřejmě se mu nezdála jeho slušivá černá čepička)..:) Stále jsme měli ale na paměti ony neidentifikovatelné obrázky na sloupu na sjezdovce, z něhož jeden kluci s notnou dávkou fantazie identifikovali jako velké pódium někde v divadle..nejbližší sál s pódiem byl v Rubínu na Makovského náměstí…dojeli jsme tam..Byl tam opět nějaký tým a luštil, což nás alespoň trochu utvrdilo v myšlence, že jsme na správném místě..ale tam jsme, jak jinak, opět nic nenašli. Rozdělili jsme se, a část týmu se vydala zpět na svah prohlídnout si lépe obrázky, popřípadě je přiblížit v digitálu a vyfotit, aby se dalo poznat, co na nich je..a druhá část týmu se vrátila k radnici v Žabinách prohlídnout místní poštovní schránku, protože Zuzce se mezitím podařilo vyluštit šifru i ze dvou částí, které jsme našli…Zbytek týmu tedy spěchal zpět vstříc sjezdovce…potkali jsme tam ještě pár týmů a bylo nám pravda dost divné, že se nedívají nahoru na ty obrázky jako my, ale usoudili jsme, že jsme jim na to posvítili a že oni to díky tomu uviděli taky, anebo, že si toho prostě nevšimli a mají smůlu..:)))) Nicméně jsme měli velkou radost, když jsme kromě cedulí s obrázkama a s nápisem o kůrovcích objevili další dvě(a to si Jindra vyčítal, že to neviděl hned napoprvé) - první s nápisem- místostarosto Černý odstup z funkce!..což jsem okamžitě volala Julče, aby to zkusili najít někde na nástěnce u úřadu v Žabinách, kde sedí ti dva kůrovci…a poté, co na nástěnkách nic nenašli, nás díky druhému nápisu-Jsme proti sjezdovce…napadlo, že by mohla být šifra umístěná v Domě přírody pod Špalíčkem ( ještě navíc, když tam byl nedávno den Stromů a my měli na těch papírkách s šiframi takové hezké listy stromečků)…a ani tam kupodivu;) nic nenašli…Chtěli jsme se setkat někde v centru, a proto jsme uháněli ze sjezdovky nějakým trolejem, kde nás osvítilo (podruhé a naposled správně) a začali jsme v seznamu na mapě jen tak ze srandy hledat, jestli není v Brně nějaká ulice Olšová nebo snad Smrčková…a ejhle..ony tam byly a dokonce i vedle sebe společně s dalšími stromečkovými ulicemi…vyslali jsme tam část týmu, která pobíhala kolem Domu přírody, a chtěli dojet co nejdřív za nimi, ale nastoupili jsme do šaliny č.13, která normálně jezdí na Českou, nebylo tomu tak ovšem v našem případě..jela do vozovny Pisárky…a tak než jsme se vymotali z Mendláku a konečně seděli v busu směr Jundrov, už volal Vašek, že mají šifru č.3 a že pojedem ve 23:23 někam nějakým vlakem…Byli jsme z toho úspěchu radostí celí vedle, a tak jsme to šli zapít do hospody, kde se za chvíli objevili i jiné týmy..byly na tom ale o něco líp..my jsme usilovně vybarvovali labyrint..zato oni se nám smáli pod fousy a nadávali nad čtyřkou…Zřejmě jsme vypadali hodně zoufale, když se od vedlejšího stolu ozvalo, že když to celé začmáráme, tak že už to pak určitě nepřečtem..a tak jsme pro změnu usilovně gumovali..:)))
Nádraží v Krpoli ještě určitě tolik lidí nezažilo….usoudili jsme, že vypadlo tak maximálně 5 týmů a to jen proto, že se jim víc zalíbilo v hospě u piva…Proto nebylo moc lehké přesvědčit sami sebe, že vůbec nevadí, že ten vedlejší tým luští sedmičku a že my jedem do tmy s čistým štítem bez jakékoli nápovědy…To, že po vystoupení z vlaku začínaly týmy opět jakoby od znova, nám určitě pomohlo, ale ne na moc dlouho…Každopádně atmosféra ve vlaku byla výborná, po vystoupení trochu chaos, ale ta krásná cesta lesem, ve kterém šly desítky lidí s baterkami jako světlušky zahalené v mlze, ta stála zato…
Opět jsme se rozdělili a kluci šli bez mapy na kopec Pasník a my na křížení potoka se žlutou značkou..cesta byla sice dlouhá, ale bavily jsme se souboji s ostatními týmy o to, kdo bude svítit baterkou…vypadalo to asi takhle..svítily jsme a šly tak rychle, abychom dohonily tým před námi, který taky svítil, to proto, abychom my nemusely vybíjet poslední zdroje světla..jenže jakmile jsme tým před námi začaly dohánět, on zhasl, protože jim šlo o to samé, ale my je dohnaly a zhasly taky…a pak přišel psychologický souboj o to, kdo vydrží jít dýl potmě, my jsme byly silnější a vyhrály!!!:)) (přiznávám, že když slyším kroky před sebou a nikoho, kdo by padal ze svahu, jde se líp, než když šlapu jen do tmy nejisto kam). Cesta ve mně vyvolávala naprosto úžasné pocity, protože vidět před sebou v lese dálnici světlušek, z čehož některé posedávaly v příkopech kolem a jedly nebo luštily, bylo něco fantastického, neopakovatelného a nezúčastněným nepopsatelného..Ale zpět k šifrám..sešli jsme se zpět tam, kde jsme se rozešli a začali luštit devítku..Moje fantazie se opět zapojila a statečně všechny přesvědčila, že jsou v básničkách skrytě popsána místa v mapě…což ze začátku odpovídalo, když jsem podle básně s pouští, princem a kyklopem, který mu zkříží cestu našla v mapě vesnici Úsuší (jakože poušť), hned vedle kopec Nad Zámkem (kde by mohl být ten princ) a kupodivu hned vedle místo U Křížku (kde princi zkřížil cestu kyklop a princ to zřejmě nepřežil, protože už si ani netleskl, jak bylo v básni myslím). Těmto místům dokonce i odpovídala daná světová strana. Pak jsme vzali básničku o Rychlých šípech (na mapě jsme našli kopec Čepička..že by to byla ta Červenáčkova??)..a bylo tam taky něco o modlení (a vida..vedle Čepičky bylo místo jménem Modlitba lesa)..a v básničce bylo něco i o olympijských kruzích ( a naše fantazie hned v mapě objevila Orlí hnízdo, protože ve tvaru hnízda má být hala příští olympiády..)..paráda, tak to jsme měli dvě básničky…horší byly ty další dvě..prasátka jsme v mapě zakomponovali do prasečince, který byl ale pravda trochu z ruky, proto pro mě přicházely v úvahu i Žlíbky:), vynikající pak byl nápad ohledně poslední věty v druhé básničce, kde bylo cosi s kinem a Akty X, Vašek se nenechal zahanbit a hned přišel na to, že kino Scala a Scaliová v Aktech X mají podobné jméno, a tak jsme hned začali usilovně hledat v mapě skály…a kupodivu jsme našli Skalky…Ostatní nám už ale nedávalo smysl a navíc tam byla ještě ta tabulka a spousta čísel, se kterýma jsme po dlouhém čase mrznutí a hybernování nic nesvedli, a tak jsme s úprkem hnali na vlak…tam už čekalo dalších několik set lidí…a to..upřímně..docela potěší..:)
Moc děkuji organizátorům za nevšedně krásný a naplňující zážitek, na který nikdy nezapomenu. :)
Janka za tým Šťouchaných brambor
V našem týmu Šťouchaných brambor (za jehož název jsem byla málem ukamenována při každém zadávání loginu) se sešlo 5 krásně šťouchlých kamarádů…předem jim chci poděkovat, protože bez nich bych nezažila něco tak úžasného, jako je hrát Tmou.
Tmou jsme hráli poprvé..a na to prosím myslete pokaždé, když se budete chytat za hlavu či brečet smíchem při mém vypravování:)
Po nádherném zahájení s černo-bílou zprávou jsme vyrazili na stanoviště..já s holkama na schody a hvězdárnu, kluci na sjezdovku..Slovo sjezdovka píšu s trochu pokřiveným úsměvem..Kluci totiž na svahu neobjevili třetí část šifry, ale na sloupu visící dvě cedule..jednu s neidentifikovatelnými obrázky a druhou s nápisem - dva kůrovci sedí na radnici v Žabinách…naše fantazie zapracovala a už nám bylo úplně jasné;), že poslední část první šifry bude někde u dvou smrků vedle radnice v Žabinách..Hned jsme se tam vydali..k našemu velkému potěšení už tam seděl jeden tým na lavičce a luštil…Ale co se nestalo, vedle radnice jsme objevili jen dvě borovice (může být kůrovec i na borovici??zaznělo z něčích úst..)… stromy byly nesmyslně spojené nějakým špagátem…aha, tak to bude nějaké znamení říkali jsme si, ale jaké??..Prohledali jsme celý park a i zahrádku policejní stanice, která byla poblíž, a ve které rostly konečně i nějaké smrky, na kterých by mohli být ti jakože kůrovci…a zase nic…jen možná policajti nechápali, proč jim někdo před barákem prohledává baterkou křoví,(jeden dokonce vylezl blíže prozkoumat Vaška, zřejmě se mu nezdála jeho slušivá černá čepička)..:) Stále jsme měli ale na paměti ony neidentifikovatelné obrázky na sloupu na sjezdovce, z něhož jeden kluci s notnou dávkou fantazie identifikovali jako velké pódium někde v divadle..nejbližší sál s pódiem byl v Rubínu na Makovského náměstí…dojeli jsme tam..Byl tam opět nějaký tým a luštil, což nás alespoň trochu utvrdilo v myšlence, že jsme na správném místě..ale tam jsme, jak jinak, opět nic nenašli. Rozdělili jsme se, a část týmu se vydala zpět na svah prohlídnout si lépe obrázky, popřípadě je přiblížit v digitálu a vyfotit, aby se dalo poznat, co na nich je..a druhá část týmu se vrátila k radnici v Žabinách prohlídnout místní poštovní schránku, protože Zuzce se mezitím podařilo vyluštit šifru i ze dvou částí, které jsme našli…Zbytek týmu tedy spěchal zpět vstříc sjezdovce…potkali jsme tam ještě pár týmů a bylo nám pravda dost divné, že se nedívají nahoru na ty obrázky jako my, ale usoudili jsme, že jsme jim na to posvítili a že oni to díky tomu uviděli taky, anebo, že si toho prostě nevšimli a mají smůlu..:)))) Nicméně jsme měli velkou radost, když jsme kromě cedulí s obrázkama a s nápisem o kůrovcích objevili další dvě(a to si Jindra vyčítal, že to neviděl hned napoprvé) - první s nápisem- místostarosto Černý odstup z funkce!..což jsem okamžitě volala Julče, aby to zkusili najít někde na nástěnce u úřadu v Žabinách, kde sedí ti dva kůrovci…a poté, co na nástěnkách nic nenašli, nás díky druhému nápisu-Jsme proti sjezdovce…napadlo, že by mohla být šifra umístěná v Domě přírody pod Špalíčkem ( ještě navíc, když tam byl nedávno den Stromů a my měli na těch papírkách s šiframi takové hezké listy stromečků)…a ani tam kupodivu;) nic nenašli…Chtěli jsme se setkat někde v centru, a proto jsme uháněli ze sjezdovky nějakým trolejem, kde nás osvítilo (podruhé a naposled správně) a začali jsme v seznamu na mapě jen tak ze srandy hledat, jestli není v Brně nějaká ulice Olšová nebo snad Smrčková…a ejhle..ony tam byly a dokonce i vedle sebe společně s dalšími stromečkovými ulicemi…vyslali jsme tam část týmu, která pobíhala kolem Domu přírody, a chtěli dojet co nejdřív za nimi, ale nastoupili jsme do šaliny č.13, která normálně jezdí na Českou, nebylo tomu tak ovšem v našem případě..jela do vozovny Pisárky…a tak než jsme se vymotali z Mendláku a konečně seděli v busu směr Jundrov, už volal Vašek, že mají šifru č.3 a že pojedem ve 23:23 někam nějakým vlakem…Byli jsme z toho úspěchu radostí celí vedle, a tak jsme to šli zapít do hospody, kde se za chvíli objevili i jiné týmy..byly na tom ale o něco líp..my jsme usilovně vybarvovali labyrint..zato oni se nám smáli pod fousy a nadávali nad čtyřkou…Zřejmě jsme vypadali hodně zoufale, když se od vedlejšího stolu ozvalo, že když to celé začmáráme, tak že už to pak určitě nepřečtem..a tak jsme pro změnu usilovně gumovali..:)))
Nádraží v Krpoli ještě určitě tolik lidí nezažilo….usoudili jsme, že vypadlo tak maximálně 5 týmů a to jen proto, že se jim víc zalíbilo v hospě u piva…Proto nebylo moc lehké přesvědčit sami sebe, že vůbec nevadí, že ten vedlejší tým luští sedmičku a že my jedem do tmy s čistým štítem bez jakékoli nápovědy…To, že po vystoupení z vlaku začínaly týmy opět jakoby od znova, nám určitě pomohlo, ale ne na moc dlouho…Každopádně atmosféra ve vlaku byla výborná, po vystoupení trochu chaos, ale ta krásná cesta lesem, ve kterém šly desítky lidí s baterkami jako světlušky zahalené v mlze, ta stála zato…
Opět jsme se rozdělili a kluci šli bez mapy na kopec Pasník a my na křížení potoka se žlutou značkou..cesta byla sice dlouhá, ale bavily jsme se souboji s ostatními týmy o to, kdo bude svítit baterkou…vypadalo to asi takhle..svítily jsme a šly tak rychle, abychom dohonily tým před námi, který taky svítil, to proto, abychom my nemusely vybíjet poslední zdroje světla..jenže jakmile jsme tým před námi začaly dohánět, on zhasl, protože jim šlo o to samé, ale my je dohnaly a zhasly taky…a pak přišel psychologický souboj o to, kdo vydrží jít dýl potmě, my jsme byly silnější a vyhrály!!!:)) (přiznávám, že když slyším kroky před sebou a nikoho, kdo by padal ze svahu, jde se líp, než když šlapu jen do tmy nejisto kam). Cesta ve mně vyvolávala naprosto úžasné pocity, protože vidět před sebou v lese dálnici světlušek, z čehož některé posedávaly v příkopech kolem a jedly nebo luštily, bylo něco fantastického, neopakovatelného a nezúčastněným nepopsatelného..Ale zpět k šifrám..sešli jsme se zpět tam, kde jsme se rozešli a začali luštit devítku..Moje fantazie se opět zapojila a statečně všechny přesvědčila, že jsou v básničkách skrytě popsána místa v mapě…což ze začátku odpovídalo, když jsem podle básně s pouští, princem a kyklopem, který mu zkříží cestu našla v mapě vesnici Úsuší (jakože poušť), hned vedle kopec Nad Zámkem (kde by mohl být ten princ) a kupodivu hned vedle místo U Křížku (kde princi zkřížil cestu kyklop a princ to zřejmě nepřežil, protože už si ani netleskl, jak bylo v básni myslím). Těmto místům dokonce i odpovídala daná světová strana. Pak jsme vzali básničku o Rychlých šípech (na mapě jsme našli kopec Čepička..že by to byla ta Červenáčkova??)..a bylo tam taky něco o modlení (a vida..vedle Čepičky bylo místo jménem Modlitba lesa)..a v básničce bylo něco i o olympijských kruzích ( a naše fantazie hned v mapě objevila Orlí hnízdo, protože ve tvaru hnízda má být hala příští olympiády..)..paráda, tak to jsme měli dvě básničky…horší byly ty další dvě..prasátka jsme v mapě zakomponovali do prasečince, který byl ale pravda trochu z ruky, proto pro mě přicházely v úvahu i Žlíbky:), vynikající pak byl nápad ohledně poslední věty v druhé básničce, kde bylo cosi s kinem a Akty X, Vašek se nenechal zahanbit a hned přišel na to, že kino Scala a Scaliová v Aktech X mají podobné jméno, a tak jsme hned začali usilovně hledat v mapě skály…a kupodivu jsme našli Skalky…Ostatní nám už ale nedávalo smysl a navíc tam byla ještě ta tabulka a spousta čísel, se kterýma jsme po dlouhém čase mrznutí a hybernování nic nesvedli, a tak jsme s úprkem hnali na vlak…tam už čekalo dalších několik set lidí…a to..upřímně..docela potěší..:)
Moc děkuji organizátorům za nevšedně krásný a naplňující zážitek, na který nikdy nezapomenu. :)
Janka za tým Šťouchaných brambor
Zpět na zápisky