Zážitky a reakce týmů
Tým "RIP Squad" napsal:
Zdravím všechny blázny, kterým učarovala hra Tmou.
Po loňském ročníku jsme si mysleli, že se ani nepatříme, když jsme nebyli schopni dostat se do půlnoci z centra Brna. I tak jsme se na letošní orčík moc těšili a kvalifikovali jsme se dokonce dvakrát:-)
Rosničku znám léta, ale to, co tam bylo k vidění, to byla nádhera. I dál to nebylo špatné, nádherná světýlka na sjezdovce byla odměnou za více než hodinové chození po strmé sjezdovce a hledání "obzvlášť dobře" ukryté šifry. Naštěstí slovo sjezdovka nedoplňovalo nic z těch dvou třetin šifry které jsme již měli a vzhledem k luštění ostatních týmů jsme tedy hledali dál.
Díky dlouhému hledání šifry na sjezdovce jsme stihli vyřešit ještě další dva úkoly a po čtvrté šifře museli utíkat na vlak. Naštěstí nápověda k odjezdu vlaku byla umístěna už na šifře č. 3, takže pro nás mohla hra pokračovat.
Tolik lidí v Králově Poli na nádraží jsem neviděl ani za totality u trojky vlaku, natož když si člověk představí, že byla skoro půlnoc..., o to víc mě zamrazilo, když jsem slyšel kam se jede, ale proč ne. Hodně špatný to bylo v Dolních Loučkách na nádraží, ale ve zprávách jsem neviděl, že by několik desítek lidí přejel vlak, a tak naštěstí všechno dobře dopadlo.
Mnohem zábavnější byl pochod nočním lesem. Ze začátku jsme měli radost, že se lidi někde poztráceli, ale později jsme jen zjistili, že na to jdeme opačným postupem, a tak kousek pod Pasníkem jsme se už zase jen vyhýbali davu stejných bláznů, kteří se courali nočním lesem.
Náš tým se zase sešel kousek pod vrcholem na křižovatce u velké kaluže, kde spousta z vás nevybíravě nadávala a skoro všichni sprostě. Smůla byla, že tam také skončilo naše soutěžení a začal boj o holý život:-), jak kterak se dostaneme zpátky do Brna, a tak jsme si mapy a pochodu lesem užili ještě i tak dost.
Jsem rád, že to pořadatelé udělali i pro ty, kteří se stejně jako my "jen snaží" dojít do cíle. S radostí to zkusíme znovu příští rok a budeme se těšit, co si na nás organizátoři zase vymyslí, protože jak by se normálnímu člověku mohlo stát, aby se přeplněnou půlnočkou dostal do přeplněného lesa do takových KOTÁRŮ kdesi nad Tišnovem.
Gratuluji těm, kteří se dostali až do cíle, ale i těm, kteří se stejně jako my dostali v pořádku domů. Tak čauky a za rok zase na startu.
Marek
Po loňském ročníku jsme si mysleli, že se ani nepatříme, když jsme nebyli schopni dostat se do půlnoci z centra Brna. I tak jsme se na letošní orčík moc těšili a kvalifikovali jsme se dokonce dvakrát:-)
Rosničku znám léta, ale to, co tam bylo k vidění, to byla nádhera. I dál to nebylo špatné, nádherná světýlka na sjezdovce byla odměnou za více než hodinové chození po strmé sjezdovce a hledání "obzvlášť dobře" ukryté šifry. Naštěstí slovo sjezdovka nedoplňovalo nic z těch dvou třetin šifry které jsme již měli a vzhledem k luštění ostatních týmů jsme tedy hledali dál.
Díky dlouhému hledání šifry na sjezdovce jsme stihli vyřešit ještě další dva úkoly a po čtvrté šifře museli utíkat na vlak. Naštěstí nápověda k odjezdu vlaku byla umístěna už na šifře č. 3, takže pro nás mohla hra pokračovat.
Tolik lidí v Králově Poli na nádraží jsem neviděl ani za totality u trojky vlaku, natož když si člověk představí, že byla skoro půlnoc..., o to víc mě zamrazilo, když jsem slyšel kam se jede, ale proč ne. Hodně špatný to bylo v Dolních Loučkách na nádraží, ale ve zprávách jsem neviděl, že by několik desítek lidí přejel vlak, a tak naštěstí všechno dobře dopadlo.
Mnohem zábavnější byl pochod nočním lesem. Ze začátku jsme měli radost, že se lidi někde poztráceli, ale později jsme jen zjistili, že na to jdeme opačným postupem, a tak kousek pod Pasníkem jsme se už zase jen vyhýbali davu stejných bláznů, kteří se courali nočním lesem.
Náš tým se zase sešel kousek pod vrcholem na křižovatce u velké kaluže, kde spousta z vás nevybíravě nadávala a skoro všichni sprostě. Smůla byla, že tam také skončilo naše soutěžení a začal boj o holý život:-), jak kterak se dostaneme zpátky do Brna, a tak jsme si mapy a pochodu lesem užili ještě i tak dost.
Jsem rád, že to pořadatelé udělali i pro ty, kteří se stejně jako my "jen snaží" dojít do cíle. S radostí to zkusíme znovu příští rok a budeme se těšit, co si na nás organizátoři zase vymyslí, protože jak by se normálnímu člověku mohlo stát, aby se přeplněnou půlnočkou dostal do přeplněného lesa do takových KOTÁRŮ kdesi nad Tišnovem.
Gratuluji těm, kteří se dostali až do cíle, ale i těm, kteří se stejně jako my dostali v pořádku domů. Tak čauky a za rok zase na startu.
Marek
Zpět na zápisky