Zážitky a reakce týmů
Tým "Tak Třeba Teď" napsal:
Celá TMOU začíná pro náš tým ne úplně nejlíp. Někdy o půlnoci ze čtvrtka na pátek nás opouší jeden (nový) člen, co se na poslední chvíli rozhodl jít s jiným týmem. Můj šéf mě v práci drží tak dlouho, abych doma stihl pobrat sotva polovinu věcí a na sraz doběhl tak tak. Tinka volá, že její noční služba byla dost krušná, takže jde zatím dospávat spánkový deficit a připojí se později. No, i tak jsme se sešli aspoň tři a mohli začít bez penalizace.
hkq7
Trochu jsem doufal v akční bojovku mezi skupinami A,B,C kde by hlavní roli hrály naše šátky...I tak to bylo celkem zajímavé, i když ne tak úplně zábavné. Orgové se bavili ale určitě. Náš tým se potkal celkem brzo, po letmém ohledání šifry navrhuju jít ke mě domů, kde co nebudeme vědět tak vygooglime. Navíc si můžu dobalit a teplý čaj bodne všem.
Po cestě se připojuje již trochu vyspaná Tinka, zjišťujemě že básník je opravdu Skácel, takže těch písmen je tam nějak málo...No po troše Googlení a nalezení správného směru máme místo a pomalu (ještě dopít čajík) se vydáváme na další stanoviště.
Poznámka ke startu hry: připadlo mě trochu trapný, že týmy tam musely být nejpozději v 16-45 a pak se čekalo minimálně dalších 45 minut než se začlo něco dít. Chybu se zákazem mobilování pro naši C skupinu udělal Radek díky smršti více či méně hloupých dotazů před startem, to se prostě stane. Škoda, že na těch organizačních papírech to nebylo jasně napsáno, stejně tak jako co to má zaznít za hudbu.
Na stanovišti zdravíme Pelánky a bereme si kroužek. Řešení nás napadá hned, ovšem realizace je nad naše síly. Zkoušeli jsme to dva po sobě abychom si byli jisti, ale to prostě nešlo:
"Tohle byl jasnej oddělovač!" - "Ne, ne , to je ten hnusnej nepálivej".
Po neshodách to zkouší jen Mirek sám, po něm Tinka sama, ovšem bez většího úspěchu...Tohle je nad naše jazyky a po dvou hodinách (kolem desáté) si bereme nápoědu a míříme na Úzkou. Skvělý nápad, škoda že chutě nebyly normal-pomeranč-mentol, který jsme koupili jako testovací vzorky. Nutno dodat, že během hry jsme všechny 3 krabičky snědli.
Šifra je jasná, i pro nás brňáky je tam pár věcí, který musíme vídět víckrát, jedeme na jistotu a až máme všechny kromě jedné si to vykreslujeme do mapy a kružnice je krásně vidět. Stíháme rozjezd v jedenáct, do kterého se dá na nádraží ještě nastoupit. Až na Jugoslávskou nikdo nepřistupuje :-)
Bereme si 4lístek a vzpomínáme na mladá léta. Navíc tohle je park kam jsem jako dítě chodil dost často takže se tu cítím jako doma. Ne každému se stane, že TMOU prochází po ulici, kde bydlel 20let...Tím spíš se chytám později za hlavu, že jsem chvíli nepřemýšlel, kde by ten obchod mohl být. Blouděním po okolí ztrácíme tak hodinku, až mě to konečně docvakne..
Informací z CD dostaneme na první poslech docela hodně, dokonce nás napadá převod na abecedu. Máme ale pár nejasností, takže zasedáme do "baru" asi tak sedmé cenové, kde paní už došel svařák, takže si dáváme čaj s rumem. Postupně se dopracujeme k řešení i bez Googlu či telefonátů, i na překlad ve Slovníku si vzpomeneme. Chytáme dvojkový rozjezd plný jen na 105%.
Krásný výhled na vlakové seřazovací nádráží...zde i ve dvě ráno je celkem živo. No kromě posunovačů ještě asi tak 20-30 týmů. Začínáme tušit problém...Posilňujeme se cukry,čaji a kafem a jdeme na to. Můj první nápad je jasný - prostě zjistím podle mapy, které kombinace figurem na šachovici odpovídají reálnému zobrazení míst na mapě. Tento šílený nápad nás stál hodně času a málem celou hru. Pracně kreslím na fólii místa z mapy, točím po šachovnici jak šilený a nic..Jak říká klasik "neschopnost myšlenku opustit"...
Naštěstí nejsou všichni v týmu tak tvrdohlaví jako já, takže mě více méně důrazně nabádají, abych toho už nechal. Dostavuje se teplotní krize, je tak asi -9, nápady nejsou a je potřeba někam jít. S trochu (vlastně hodně) zoufalým zvoláním "bez krále to nejde!" se odebíráme kamsi pryč. Po cestě trochu rozmrzáme a chvílemi zastavujeme a lušítme. Pak zase chvíli jdeme ... No, časem už toho máme dost a žádné nové nápady nejsou. Čekáme na zastávce na rozjezd na půl pátou...a v tom někdo řekne - "nemohlo by to být Sudoku?". No a je to. Zaplašíme myšlenky na teplou postel a jdeme na to. Po dvou nezdařených pokusech to děláme pečlivěji a kolem páté zcela zmrzlí vyrážíme do terénu. Tmář se nevzdává!
Šifra kupodivu není v tunelu, ale fakt u Morie. Její luštění bylo tak snadné, že jsme si ani nesedli. První nápad byl ten správný a jen díky (tentokrát) pečlivému zapisování trvá luštení 10minut. Cílová kóta vypadá hodně nahoře! Konečně kopec, výstup si vychutnávám a po dlouhé době je mi teplo a cítím nohy...
Nahoře chvíli hledáme, ale po chvilce to máme i se správným nápadem. Nejvíc času zabere hádání se zda nakreslit 26čar nebo to postupně měřit. Vzdálenost k dalšímu stanovišti nám trochu bere dech. No, třeba tam bude zase nějaký kopec :-) Byl, ale trochu delší a málo přikrý. Místo zahřatí přichází vyčerpání, mírné mžitky před očima...Aspoň už není taková kosa.
Jsem jsme dorazili až 115., což mě tedy moc neuspokojilo. No ale umístění teď neůležité. Potřebuju do sebe dostat nějakou energii a pak teprave vyrážíme rozděleni na dvě skupiny do okolí. Hledání míst byla ve dne brnkačka, většinou se chodilo ve vyšlapaných cestách. I tak to bylo dost dlouhé a trvá nám víc než hodinu obejít (kdo by teď běhal) všechny stanoviště. Luštění je opět dílem okamžiku, kalkulačka zařizuje vše podstatné. Stav týmu je pomalu auto-demoralizující. Zimu vystřídala únava. Být tady tak před 4mi hodinami, snad bychom se hnali za vítězstvím..eh, aspoň dobrým umístěním. Teď je asi půl jedenácté a do konce už určitě nedojdeme.
Nechápu co měly týmy za problém, my jsme šifru našli už na podruhé. Nálada je sice dobrá, ale konstruktivních nápadů málo. Že to budou asi premyčky tipujeme správně, ale seřazení nevidíme a první písmeno dost mate. Trochu pospáváme a trochu luštíme a pak to kolem dvanácné balíme.
Celkově musím říct, že letos to bylo nějaké jednoduché..:-) I když jsme skončili už na desítce, bylo to spíš pomalými přesuny a jedním zbytečným zákysem na lehké šifře. Tic-Tac byl skvělý nápad, ale škoda že tak těžká verze. Úkol s videem, obíhání brněnských desek nebo Čtyřlístek jsou podle mě typově vhodné spíš na EXIT...Ale to jsem zaujatý :-) Postup šifer 7-8-9 nám zabral několik hodin, ale jejich luštění jen několik desítek minut, což není úplně ideální poměr. No, možná bych mluvil jinak, kdyby na 8čcke byla zákysovka na několik hodin a my tam byli v noci. Začátek i s registrací by příště mohl být trochu svižnější...Takže to bylo k těm o něco slabším pocitům.
Teď nějaká chvála. Sudoku a přesmyčky na desítce skvělé šifry, takových více (i dříve!), ty ostaní sice možná méně zajímavé, ale všechny byly logické a jasné. Dobrá práce organizátorů a pomocníků, kteří obětavě mrzli se proměnila v úspěšný ročník. Díky všem za povedenou hru!
Děkuji taky všem z našeho týmu za strávený večer. Nálada byla po většinu času vynikající a výkon koneckonců taky ucházející. Obvzlášť Tince díky za obětavý výkon ve druhé probdělé noci. Takže přístě zas!
Za tým Tak Třeba Teď zapsal
Tomík
Poznámky na závěr
Ač před hrou bych to nikdy neřekl, ale na sníh na TMOU mám po tomto ročníku podobný názor jako ten starých masochista Ivo C. Procházet se podzimním lesem, který mírně poprášený sněhem kolem sedmé ráno má rozhodně něco do sebe.
Kdo neví co je Sokoban, pěkná online verze je například na http://www.pimpernel.com/sokoban/sokoban.html.
Jinak s odstupem času věřím, že jednoduchost šifer 6,7,8,9 byla úmyslem organizátorů jak předejít omrzlinám v kritické době s největšími mrazy.
hkq7
Planýrka
Trochu jsem doufal v akční bojovku mezi skupinami A,B,C kde by hlavní roli hrály naše šátky...I tak to bylo celkem zajímavé, i když ne tak úplně zábavné. Orgové se bavili ale určitě. Náš tým se potkal celkem brzo, po letmém ohledání šifry navrhuju jít ke mě domů, kde co nebudeme vědět tak vygooglime. Navíc si můžu dobalit a teplý čaj bodne všem.
Po cestě se připojuje již trochu vyspaná Tinka, zjišťujemě že básník je opravdu Skácel, takže těch písmen je tam nějak málo...No po troše Googlení a nalezení správného směru máme místo a pomalu (ještě dopít čajík) se vydáváme na další stanoviště.
Poznámka ke startu hry: připadlo mě trochu trapný, že týmy tam musely být nejpozději v 16-45 a pak se čekalo minimálně dalších 45 minut než se začlo něco dít. Chybu se zákazem mobilování pro naši C skupinu udělal Radek díky smršti více či méně hloupých dotazů před startem, to se prostě stane. Škoda, že na těch organizačních papírech to nebylo jasně napsáno, stejně tak jako co to má zaznít za hudbu.
Tic-Tac opruz
Na stanovišti zdravíme Pelánky a bereme si kroužek. Řešení nás napadá hned, ovšem realizace je nad naše síly. Zkoušeli jsme to dva po sobě abychom si byli jisti, ale to prostě nešlo:
"Tohle byl jasnej oddělovač!" - "Ne, ne , to je ten hnusnej nepálivej".
Po neshodách to zkouší jen Mirek sám, po něm Tinka sama, ovšem bez většího úspěchu...Tohle je nad naše jazyky a po dvou hodinách (kolem desáté) si bereme nápoědu a míříme na Úzkou. Skvělý nápad, škoda že chutě nebyly normal-pomeranč-mentol, který jsme koupili jako testovací vzorky. Nutno dodat, že během hry jsme všechny 3 krabičky snědli.
Úzká
Šifra je jasná, i pro nás brňáky je tam pár věcí, který musíme vídět víckrát, jedeme na jistotu a až máme všechny kromě jedné si to vykreslujeme do mapy a kružnice je krásně vidět. Stíháme rozjezd v jedenáct, do kterého se dá na nádraží ještě nastoupit. Až na Jugoslávskou nikdo nepřistupuje :-)
Park Juldy-Fuldy
Bereme si 4lístek a vzpomínáme na mladá léta. Navíc tohle je park kam jsem jako dítě chodil dost často takže se tu cítím jako doma. Ne každému se stane, že TMOU prochází po ulici, kde bydlel 20let...Tím spíš se chytám později za hlavu, že jsem chvíli nepřemýšlel, kde by ten obchod mohl být. Blouděním po okolí ztrácíme tak hodinku, až mě to konečně docvakne..
Pískoviště
Informací z CD dostaneme na první poslech docela hodně, dokonce nás napadá převod na abecedu. Máme ale pár nejasností, takže zasedáme do "baru" asi tak sedmé cenové, kde paní už došel svařák, takže si dáváme čaj s rumem. Postupně se dopracujeme k řešení i bez Googlu či telefonátů, i na překlad ve Slovníku si vzpomeneme. Chytáme dvojkový rozjezd plný jen na 105%.
Maloměřice
Krásný výhled na vlakové seřazovací nádráží...zde i ve dvě ráno je celkem živo. No kromě posunovačů ještě asi tak 20-30 týmů. Začínáme tušit problém...Posilňujeme se cukry,čaji a kafem a jdeme na to. Můj první nápad je jasný - prostě zjistím podle mapy, které kombinace figurem na šachovici odpovídají reálnému zobrazení míst na mapě. Tento šílený nápad nás stál hodně času a málem celou hru. Pracně kreslím na fólii místa z mapy, točím po šachovnici jak šilený a nic..Jak říká klasik "neschopnost myšlenku opustit"...
Naštěstí nejsou všichni v týmu tak tvrdohlaví jako já, takže mě více méně důrazně nabádají, abych toho už nechal. Dostavuje se teplotní krize, je tak asi -9, nápady nejsou a je potřeba někam jít. S trochu (vlastně hodně) zoufalým zvoláním "bez krále to nejde!" se odebíráme kamsi pryč. Po cestě trochu rozmrzáme a chvílemi zastavujeme a lušítme. Pak zase chvíli jdeme ... No, časem už toho máme dost a žádné nové nápady nejsou. Čekáme na zastávce na rozjezd na půl pátou...a v tom někdo řekne - "nemohlo by to být Sudoku?". No a je to. Zaplašíme myšlenky na teplou postel a jdeme na to. Po dvou nezdařených pokusech to děláme pečlivěji a kolem páté zcela zmrzlí vyrážíme do terénu. Tmář se nevzdává!
Lom
Šifra kupodivu není v tunelu, ale fakt u Morie. Její luštění bylo tak snadné, že jsme si ani nesedli. První nápad byl ten správný a jen díky (tentokrát) pečlivému zapisování trvá luštení 10minut. Cílová kóta vypadá hodně nahoře! Konečně kopec, výstup si vychutnávám a po dlouhé době je mi teplo a cítím nohy...
Kóta
Nahoře chvíli hledáme, ale po chvilce to máme i se správným nápadem. Nejvíc času zabere hádání se zda nakreslit 26čar nebo to postupně měřit. Vzdálenost k dalšímu stanovišti nám trochu bere dech. No, třeba tam bude zase nějaký kopec :-) Byl, ale trochu delší a málo přikrý. Místo zahřatí přichází vyčerpání, mírné mžitky před očima...Aspoň už není taková kosa.
Orienťák
Jsem jsme dorazili až 115., což mě tedy moc neuspokojilo. No ale umístění teď neůležité. Potřebuju do sebe dostat nějakou energii a pak teprave vyrážíme rozděleni na dvě skupiny do okolí. Hledání míst byla ve dne brnkačka, většinou se chodilo ve vyšlapaných cestách. I tak to bylo dost dlouhé a trvá nám víc než hodinu obejít (kdo by teď běhal) všechny stanoviště. Luštění je opět dílem okamžiku, kalkulačka zařizuje vše podstatné. Stav týmu je pomalu auto-demoralizující. Zimu vystřídala únava. Být tady tak před 4mi hodinami, snad bychom se hnali za vítězstvím..eh, aspoň dobrým umístěním. Teď je asi půl jedenácté a do konce už určitě nedojdeme.
Most u obory
Nechápu co měly týmy za problém, my jsme šifru našli už na podruhé. Nálada je sice dobrá, ale konstruktivních nápadů málo. Že to budou asi premyčky tipujeme správně, ale seřazení nevidíme a první písmeno dost mate. Trochu pospáváme a trochu luštíme a pak to kolem dvanácné balíme.
Celkově musím říct, že letos to bylo nějaké jednoduché..:-) I když jsme skončili už na desítce, bylo to spíš pomalými přesuny a jedním zbytečným zákysem na lehké šifře. Tic-Tac byl skvělý nápad, ale škoda že tak těžká verze. Úkol s videem, obíhání brněnských desek nebo Čtyřlístek jsou podle mě typově vhodné spíš na EXIT...Ale to jsem zaujatý :-) Postup šifer 7-8-9 nám zabral několik hodin, ale jejich luštění jen několik desítek minut, což není úplně ideální poměr. No, možná bych mluvil jinak, kdyby na 8čcke byla zákysovka na několik hodin a my tam byli v noci. Začátek i s registrací by příště mohl být trochu svižnější...Takže to bylo k těm o něco slabším pocitům.
Teď nějaká chvála. Sudoku a přesmyčky na desítce skvělé šifry, takových více (i dříve!), ty ostaní sice možná méně zajímavé, ale všechny byly logické a jasné. Dobrá práce organizátorů a pomocníků, kteří obětavě mrzli se proměnila v úspěšný ročník. Díky všem za povedenou hru!
Děkuji taky všem z našeho týmu za strávený večer. Nálada byla po většinu času vynikající a výkon koneckonců taky ucházející. Obvzlášť Tince díky za obětavý výkon ve druhé probdělé noci. Takže přístě zas!
Za tým Tak Třeba Teď zapsal
Tomík
Poznámky na závěr
Ač před hrou bych to nikdy neřekl, ale na sníh na TMOU mám po tomto ročníku podobný názor jako ten starých masochista Ivo C. Procházet se podzimním lesem, který mírně poprášený sněhem kolem sedmé ráno má rozhodně něco do sebe.
Kdo neví co je Sokoban, pěkná online verze je například na http://www.pimpernel.com/sokoban/sokoban.html.
Jinak s odstupem času věřím, že jednoduchost šifer 6,7,8,9 byla úmyslem organizátorů jak předejít omrzlinám v kritické době s největšími mrazy.
Zpět na zápisky