Archiv

tomkat · Anonymní

OK. Takže - nevím jestli si tohle vůbec někdo přečte, ale když už tady ta sekce o šifrách je... Dost nechápu existenci dvou "standardů" při posunování písmen abecedy, tzn. "číslování od jedničky" a "číslování od nuly". Tady nejde jen o tu krizovou šifru na Stránské skále na TMOU V, tady jde o princip. Proč má člověk brát v úvahu jedno posunutí, a pak ještě zkoušet posouvat výsledek o jednu pozici dopředu/dozadu? Hlavním důsledkem pak je, že počet možných cest k vyřešení úlohy se z nudných čistě administrativních důvodů násobí dvěma.To bychom už rovnou mohli zavést další mustry, třeba "číslování od pětky", nebo "číslování od šestnáctky", ne? Jasně, mírná umělecká nadsázka, ale fakt by mě docela zajímalo jestli pro výše uvedené existuje nějaké racionální zdůvodnění. Jestli ne, tak potěš koště... tomkat, Kudla do zad

Radek · Anonymní

Ja bych to videl tak, ze jsou to primarne historicke duvody. Je to asi jako kodovani cestiny - tech je taky uplne zbytecne vic. Takoveto veci se tezko standardizuji, anebrz kazdy je na neco zvykly a tezko se prechazi. A navic u nekterych sifer je mozna/prirozena pouze jedna moznost (napr. rimsky cislice nemaji nulu...).

anonymní · Anonymní

Smarja lidi, myslete trochu - vzdyt je to SIFRA, ne? :-)
Jen lenoch muze rict "Proc bych mel zkou#SET 0..25 a taky 1..26"
Vysledky vsech sifer bys na startu do rucicky nechtel? :)))))

Markéta · Anonymní

Podle mě je (aspoň na Tmou 5 byl) problém v neexistenci zpětné vazby, takže si člověk nemůže žádným způsobem ověřit, jestli postupoval správně, pokud má několik různých výsledků a pro všechny stejně pevné vysvětlení. (Např. řešení z Tmou 5 od kostela v Líšni, kde nebyl žádný záchytný bod a z luštění se stalo běhání po různých místech v lese.) Potom totiž jediný, kdo má šanci něco vyluštit je ten kdo zná myšlenkové postupy organizátorů, což mně nepřipadá moc dobrý, ale poučný. Poučila jsem se do té míry, že jsem se při nedělní kvalifikaci vykašlala na klasický postup (duplicity) a měla jsem řešení za 5 min. Ačkoliv se mi tento přístup zdá progresivní, doufám, že na principu konstrukcí "jak to ti organizátoři asi mysleli?" nebude další ročník založen, a určení správného řešení bude jednoznačné, protože to jinak ztrácí kouzlo luštění šifer.