Archiv

Hlavou proti zdi · Příspěvky: 4

Zdravím vespolek.
Po přečtení reportku Albertů a svých letošních zkušenostech bych ráda nakousla téma dosud poněkud opomíjené. Tímto tématem je kolegialita a slušnost mezi hráči. Nemohu se zbavit dojmu, že se na Tmou začínají objevovat spory a slovní přestřelky, které poněkud otravují život méně konfliktním účastníkům.

Abych alespoň trochu zpřesnila, o čem mluvím. Ještě dnes, po všech příjemných zážitcích z letošního ročníku, mi stále leží v žaludku jistý tým, který nás nevybíravým způsobem napadl, že jdeme „za nimi“ a že jsme tu „devítku určitě nedali“ (což si beru téměř jako osobní útok). Jestli k tomu tento tým vedl fakt, že jsme překvapivě (po konzultaci s mapu) odbočili při přesunu na desítku z cesty do kopce stejně jako oni, pak tedy nevím, jestli se mám příště vznášet nebo běhat oklikou. Hlavně abych nedejbože nešla nejkratší správnou cestou (tedy překvapivě přímo za hráči kousek přede mnou). Pominu fakt, že tento tým nakonec dorazil na šifru až „za námi“ (neboť jsme všichni byli konfrontováni se zahrádkářskými ploty a museli měnit cestu) a vrátím se k situaci zmiňované Ivošem z Albertů, jenž se na desáté šifře „s prominutím nasral“ na několik týmů, které svým luštěním nedaleko stanoviště přitahovaly pozornost a jal se jim to dát patřičně najevo. Obě tyto situace mi přijdou poněkud zbytečné Ač chápu Iva, který by rád běhal potmě po poli a pokoušel se vypátrat posed pouze vlastními silami, inkriminované týmy dost dobře nemohly sedět o sto metrů dál v oranici a i kdyby se roztáhly do šíře, stejně bude svítící kruh ukazovat na své centrum, tedy naleziště šifry. Jmenované konflikty ale zajisté nebudou jediné. Začínám mít dojem, že se hra stává nějak nepřiměřeně soutěživou. Hráči se ženou co nejrychleji vpřed a zapomínají na zásady slušného luštění či komunikaci s okolím. Chybí zásadnější zákysové šifry a všichni s vidinou vítězství či alespoň dokončení se bezohledně snaží prosadit.

Možná poněkud zveličuji, ale takovýto dojem si ze Tmou 11 (ač jinak velmi příjemné hry) odnáším. Nevím, zda se jedná o ojedinělý názor (pozor, nemluvím za svůj tým, mluvím jen a jen za sebe), proto uvítám zkušenosti jiných týmů. Pokud náhodou tento názor ojedinělý nebude, prosím ostatní o drobné zamyšlení se nad chováním svého týmu i týmů v okolí a pokus o vzájemný respekt. A návrh „řešení“? Zauvažujte pro příště, jak moc toho chcete obětovat tahu vpřed. Zda by orgové v dalším ročníku nezvládli trochu přitlačit na obtížnost druhé půle šifer (a tím zpomalili a roztáhli pole, byť sama vím, jak těžké je náročnost odladit). A zda nejsou zbytečné kyselé poznámky a nadávání jiným týmům, když v takovém počtu účastníků dost dobře nemohou luštit zcela „mimo“ stanoviště či do určité míry „nenásledovat“ tým jiný. Ostatně každý přeci luští hlavně pro svůj dobrý pocit a nikoliv proto, aby se mohl chlubit, kam až se za použití neférových prostředků zvládl „doplazit“.

Otvírám diskusi :o)
Fosa

Albert Stallone · Příspěvky: 47

Čau Foso - nevím, nevím - myslím, že přímo na místě jsem žádné sprosté slovo nepoužil (ale jistý si nejsem:). S tím, že týmy nemohly být jinde, nesouhlasím:

1) Týmy mohly jít za horizont (pár míst v keřích za horizontem by se našlo),
2) případně mohly (a mnoho týmů to učinilo) jít asi o 200-300 metrů dál, do lesa (severně).

Toto by imho na terénních šifrách, které jsou na otevřených kótách, mělo být samozřejmostí a také by mělo být samozřejmostí neluštit tak, aby přítomnost zmátla další týmy, které hledají šifru - typicky se to stávalo na TMOU 9 na 3. šifře - a letos - viz reportáž Nočních motýlů - na 9. (mimochodem, tam jsem šifru nevyzvedával, takže jsem těžko mohl někoho upozorňovat, že sedí špatně). To, že to týmy nedělají, je právě možná tou přehnanou soutěživostí - když dostanou šifru, chtějí okamžitě luštit, ztrácet 5-10 minut přesunem mimo se jim nechce. Ale právě o tom byla formulována pravidla "Buď dobrý TMÁŘ" (samozřejmě naopak, pokud je šifra ve skrytém údolí, není důvod běhat půl kilometru jinam). Když jsem tedy hulákal na týmy (mimochodem křičel jsem přímo od posedu hlavně proto, aby mě slyšeli Ti, co mají - kdo už neslyšel, zřejmě seděl dost daleko:), aby si sedly jinam, mluvil ze mě daleko víc organizátor než hráč.

Když si začneme říkat, že některá pravidla jsou méně důležitá než jiná, kde hra skončí? Kdo rozhodne, která to jsou?

Foso, nevím, jak si pamatuješ doby před 5-6 lety? Tehdy se rozmáhalo haluzení, zavěšování se za týmy, vyzvídání řešení po telefonu, napovídání na trase. Velmi masivně. Našlo se hodně hráčů i celých týmů, kterým to vadilo. Na prohřešky proti pravidlům začali poctiví hráči upozorňovat ty méně poctivé (i přímo na trase), začala se řešit etika. To nebyla neúcta a nezdvořilost. Vedlo to k poměrně razantnímu omezení nepoctivosti mezi týmy.

Čím se náš tým snaží projevovat respekt ostatním týmům:
- vybíráme si taková místa k luštění, abychom nerušili ostatní (tj. abychom je ani náhodou nemohli slyšet a oni nás - i za cenu, že musíme jít hodně daleko od výběru místa šifry).

A za sebe:
- na trase (pokud nejsem úplně grogy, což jsem letos chvílemi byl) se snažím říct ostatním týmům aspoň ahoj (samozřejmě ne v městské části, to bych se uzdravil:)

P.S. Chápu, že pokud zrovna Tebe někdo obvinil z nepoctivého jednání, že Tě to muselo dost zdvihnout...

Ivo

Posuci · Příspěvky: 4

No, to luštění kousek od šifry fakt nechápu. Hlavně v městské části, kde není sebemenší problém zahnout za roh a přesunout se o ulic vedle. Ale i v terénu mě například dost štvalo, že šifru s rodokmenem jsme si vyzvedli asi o 15 minut později, jen proto že nějaká paka dlouho stála přímo u kóty. Jelikož se snažíme moc neochomýtat kolem ostatních týmů (jednak ze slušnosti, ale i proto aby nás pak někdo nenařknul z haluzení), tak jsme naivně předpokládali že šifra bude schovaná někde bokem, a šmejdili jsme lesem sem a tam (snažíce se vyhýbat všem těm skupinkám sedícím 10 metrů od kóty), než jsme zjistili že jsme u kýženého místa byli už dávno Sad

.

ŠAVLE · Příspěvky: 5

Albert Stallone · Příspěvky: 47

Hlavou proti zdi · Příspěvky: 4

Ahoj Ivoši,
nejsem schopna přesně posoudit problém na stanovišti, bo jsem jej v reálu neviděla. Asi odejít mohli, to je o té slušnosti. Sama u sebe ale vím, že také podvědomě nerada chodím příliš daleko od stanovišť (patrně proto, že se mi nelíbí představa vracet se pak větší kus zpět, pokud trasa povede na opačnou stranu) a že bych se to měla pořádně naučit (ty jsi v tomto směru docela výchovný prvek :o). Nicméně si nemyslím, že je obdobný spor nutný, pokud navíc víš, že nic nezmůžeš (nakonec ti lidé tam stejně zůstali sedět). Tým luštící přímo na kótě, to už je pravda trochu extrém…

První Tmou na které jsem byla, jest sedmička, tehdy jsem hru testovala a také hlídala nějaké stanoviště. Pravda, už tenkrát jsem zažila ošklivé pohledy účastníků, když jsem se přilepila na špalír týmů, aby mě xakru nějak dovedli k mému "pracovnímu" stanovišti, o jehož poloze jsem měla pouze velmi kusé informace orgů :o) Starší Tmou tedy posoudit nemohu. Možná je to teď lepší než před pěti lety, ale nevím, zda je to lepší než před roky dvěma. Gradace jisté „agresivity“ mi prostě přijde pozorovatelná. Asi by to chtělo aktivitu lehce přidusit některou peprnější šifrou a víc roztáhnout pole – a to dříve, než na devítce. A pro dobrý pocit všech hráčů se dá vždy zařadit stanoviště, na němž se vydává šifra až na základě ověření, že tým předchozí šifru skutečně vyluštil a zná tedy její princip (protihaluzicí opatření). Ale nevím, jestli je to řešením. Snad. Pokus. Rovněž mi přijde vhodné pokračovat v budování „kodexu“, jak již jsi ho naznačil a dále posilovat herní etiku příkladným postupem zkušenějších tým.. Pokud nebude etika v hráčích (a tady snad o jisté etice mluvit můžeme, pracuje se přeci s poměrně inteligentní skupinu lidí – u průměrné populace bych všechny snahy vzdala už v zárodku :o), zásahy zvenku nijak zvlášť nepomohou. Jak tu teď napsali „Posuci“ – „…aby nás někdo nenařknul z haluzení..“ – to přece není v pořádku. Pokud budu (i ve vlastním zájmu) počítat s tím, že se týmy snaží postupovat fér, nic takového by mě nemělo napadnout a už vůbec bych neměla na další týmy s podobnou výtkou útočit. Kdo nehraje fér, ten si stejně šifrovací hru pořádně nemůže užít. A do cíle určitě nedojde. Takže mi přijde apriori lepší nikomu nenadávat a z ničeho jiné týmy neosočovat, pokud to opravdu není nezbytně nutné.

Fosa

Tatarkový klub · Příspěvky: 20

Ústřední topení · Příspěvky: 28

Pralinky zvlášť · Příspěvky: 120

Opravte to · Příspěvky: 99

Corn Flakes · Příspěvky: 46

Přidám poznámku teamu, který morálně patří taky ke špičce, ale výsledky se pořád nějak nedostavují Wink

Týmy na špici jsou IMHO opravdu morálně nejčistší. Zaprvé většinou nemají komu by volaly/za kým by se vezly, a zadruhé sami sebe by připravovali o dobrý pocit z výhry/dojití/dobrého umístění/prolomení šifry atd. Ale v prostředku a ke konci startovního pole tohle bohužel pořád ještě stoprocentně nefunguje. Naštěstí už se nedějí opravdu hromadná porušování pravidel, jako byla skupinová frustrace pod Pasníkem či přeskakování stanovišť na TMOU 5, ale jinak se stále setkáváme s týmy, co mají nějaké kamarády na čele a v případě sebemenšího záseku volají. Letos tímto způsobem někteří řešili zubní pastu a při apelu na fairplay bylo odpovězeno, že to tak přece dělají všichni. Na tuhle větu už začínám být alergický (obzvlášť po letošním Exitu) a v podstatě mají dotyční to štěstí, že to řekli méně agresivní části našeho týmu. Řešení vidím jednoduché: konečně se zlepšit natolik, abychom se pohybovali v první třicítce a tyhle věci nám mohly být srdečně jedno Very Happy

Des

Hlavou proti zdi · Příspěvky: 4

to Ústřední topení: Nemám v úmyslu zpochybňovat zcela korektní postup zkušených týmů. Nevím ovšem, zda umíte situaci vidět z obou stran - a to jak ze zmiňované špice, kam vždy takových 20 týmů uteče - a zároveň ze středu pole. Já srovnávat mohu (bez té nezbytné skromnosti ;o) - je přeci jen drobínko rozdíl, jestli člověk chrtí vpředu s Alberty, nebo pomalu a na pohodu postupuje vpřed s "anonymním" týmem kamarádů, kteří se účastní jednou v roce pouze Tmou (letos v průměru podruhé) a s nimiž klidně poslední luštěnou šifru zabalím hodinu před limitem (byť to normálně nedělám), abych zcela neotrávila kámošku, která šla Tmou poprvé.
Na špici se setkávám vesměs s příjemným doprovodem, rýpavé poznámky jsou oběma stranami přijímány dobře, všichni vědí, že jde o vtip. Zároveň mám ale dojem, že v tom "běžném poli" (které vy prakticky neznáte) to jiskří více a ona zmiňovaná vzájemná úcta se vytrácí (koho si taky nějak zásadně vážit, když jsme na tom všichni stejně blbě, plus mínus se pořád míjíme a stejně to dál než na 11 nedotáhnem - tož si holt sednu hned vedle a třeba zaslechnu, jak to mám luštit).
Takže nikoliv špice, ale ten "vocásek" (když budu méně jedovatá, tak řekněmež "střední voj") by měl provést sebereflexi. Už jenom proto, že si hru mají užít jak ti zkušenější, kteří opravdu závodí, tak ti, co ji pojali s klidem a beze spěchu zde zkušenosti teprve sbírají. A to je důvod, proč píšu tenhle text na fórum přístupné všem týmům, byť samozřejmě vím, že ho většinou pročítají přední řady třeba v podobě Topení zvlášť. A pro ty samozřejmě moralizovat nemusím :o)

to Opravte to :o) Zlepšujem, já vím, a kvalita stoupá, to si taky všímám. Jenže mně ty šifry přišly fakt lehké. Postupem, pracností, prostě lehké. Nic na tom nemění fakt, že čisté řešení rodokmenu (byť mě slovo "rodokmen" napadlo hned po spatření kroužků a čtverečků) mi trvalo hodinu a půl - zároveň si při vyřešení šifry uvědomím, že pro týmy s vysokým herním indexem je tahle šifra hračka a průchoďák. Vítala bych alespoň nějaké šifry na delší dobu luštění, u níchž, pokud přijdu na řešení, ještě nějakou dobu trvá, než vypadne místo postupu. Když to řeknu ošklivě - šifru pracnější. Neznamená to zároveň, že nemůže být elegantní. Ale alespoň drobínek pracnější byla v prvních dvou třetinách letošních šifer pouze devítka (a možná i trochu šestka), ostatní šly dát průchodem. Tož asi tak.
Není bohužel příliš přínosné mluvit o lepších týmech, pokud mě zajímá morálka hry v globálu. Zkušenosti lepších týmů jsou mi v tomto směru na dvě věci (bez urážky :o). Každopádně bych nepoužila obrat "trocha zkušenosti". Je to kýbl zkušeností. S každou hrou je člověk lepší. Protože jestli mě šifrovačky něco naučily, pak tedy to, že týmy s indexem přes dvacet nekončí na hrách špatně. Blbec si sice ani neškrtne, ale pokud už v něčí hlavě sedí mozek (což tipnu tak u 90% účastníků), pak již "pouze" ony zkušenosti urychlují tým v postupu vpřed. A za tím si stojím.

to Corn Flakes - ano, poslední větu podepisuji a zároveň s ní nesouhlasím :o) Jak by bylo na Tmou krásně, kdyby se všech 200 chovalo jako prvních 30. Třeba se toho ještě dožiju :o))

Fosa