Ke konci hry jsme zažívali plejádu emocí.

Nejdřív nadšení z prolomení zákysu na 15, potom paniku, když minutu po vyzvednutí 16 kolem nás profrčel Černý racek mířící taktéž k vodárenské věži, potom úlevu, když jsme zjistili, že víme, jak úlohu luštit, potom zase paniku, protože jsme si uvědomili, že tím pádem to asi i ten racek bude mít rychle, potom napětí, jestli nás někde na přesunu nepředběhnou, potom nadšení, že jsme u sokolovny dřív než oni, potom zase paniku, že budeme ještě něco luštit, potom určitou naději, že můžeme předběhnout dva týmy, které pořád ještě cílovou úlohu luští, potom potěšení nad vlastní protřelostí, když jsme v sále objevili vyvěšené řešení 17, potom zmatení, když jsme ho nepochopili, potom úlevu, když jsme na jiném místě našli vyvěšení divně seřazené šifry a nakonec obrovskou radost, když jsme přečetli heslo a poskočili na celkové a finální a neměnné a krásné páté místo.

Intenzivní závěr, který si budu dlouho pamatovat!

Dero

To jsem skoro rád, že jsme nedošli do cíle. Tuto věc, kterou mám v kategorii čiré zlo, chtěl Ondra původně dát na iNulu, kde to naštěstí neprošlo. A jelikož byla tady, tak už se snad neobjeví nikde jinde...

Yeti