Kdo si nastavuje budik na jaro? Prece medved, aby nezaspal! Ulici V Brlohu jsme ale bohuzel nenasli.. :).

Než jsme si konečně řekli, že to číslo na nálepce je důležité, tak byl ve hře i návrat na Špilberk, protože tam to přece v 5 hodin začalo :-)

Zrovna cestou k tejto šifre sme diskutovali jak sme minulý rok zakysli na šifre s čipom (osmička) a že dúfame že tento rok tu už nič podobné nebude... Takže po nájdení krabice s budíkmi sme (veľmi slušne povedané) neboli dvakrát nadšení.

No tentokrát sme to zvládli cca za hodinku. Keď sme prišli na to, že to odkazuje na 1. jarný deň, hľadali sme adresu "Jarní 1", ulicu Zimní sme si v mape ani nevšimli. Našťastie to náhodou bolo zrovna správne miesto :).

My jsme hledali Jarní 5 (jakože 5 hodin), což bylo na tom správném konci Jarní, kde je to dětské hřiště a relativně dost prostoru na umístění stanoviště.

Tady naše trápení začalo. Nálepku jsme zahodili coby zbytečkou. Dvakrát, protože první budík se nám rozbil. Další stanoviště jsme našli skrze tak haluzný řetěz asociací, že je mi hanba o tom veřejně mluvit. :) (Dero)

1. "To nefunguje, půjdem to vrátit."
2. "Aha, ona je tam nálepka. Napiš si, že je na ní +3199h."
3. "Já bych to prvně zkusil rozebrat." "Ale šroubovák nebyl v šifrovacích pomůckách."
4. (Začne se posouvat s rafičkama, budík zvoní na 5 hodinách.) "To je start Tmou." "Moment, jaká byla pozice ručiček na začátku?" (Začneme magořit, že teď jsme si určitě zkazili jediný způsob, jak přijít na řešení.)
5. (Budík rozebrán.)
6. "Hele, ten zadní kryt má tři kolečka, zkusíme to prosvěcovat nad mapou. Když dáme první dírku na viadukt a druhou na hřiště, třetí ukazuje na Štefánikovu čtvrť." "To je nějaký divný, to jde spíš zpátky do města, tam asi nechceme."
7. "Tak já se zkusím zeptat orgů na reset, ať nám zpátky vrátí ty ručičky."
8. "Počkej, třeba využijeme to, co bylo na té nálepce, to vypadá, jak kdyby to šlo přičíst. Tak to přičteme k 7.11.2014 17:00."
9. (Všichni počítají jako o závod, vyjde 21.3.)
10. (Mimo jiné zjistíme, že 21.3. má svátek Radek, na mapě hledáme ulici, která má jméno související s jarem nebo s Radkem. Nalezeno. Jupí! Vydáváme se na křižovatku Zimní a Jarní :))

Najhorší zákys v histórii tímu. Stuhli sme tu a nepohli sme sa. Čiastočne vlastnou hlúposťou (ako je na šifrovačkách dobrým zvykom), ale viac nešťastnou zhodou okolností.

Na trojku sme dorazili okolo ôsmej. Budík nešiel. Tak sme otvorili baterkovisko, oškrabali plombu z baterky, vložili naspäť (a pohľadali čierny cuplík, ktorý nám padol do lístia a ktorý sme hľadali dobrých päť minút) a všetko šlapalo. Experimentujeme s budíkom i zistíme, že, fí ha, nespráva sa celkom obyčajne, ale zvoní až presne štyri hodiny potom, čo je nastavený. (Sú to úplne presne štyri hodiny, takže to samozrejme nemôže byť náhoda...) To je ale celá informácia, ktorú sa nám podarí získať. Na tej plombe bolo tiež voľačo napísané, ale zošúchalo sa to, takže je to nečitateľné, aj keď plomba sa zachovala. Maturovali sme všetko možné, keďže budík zvonil počas celého intervalu od štyroch do piatich hodín od času, na ktorý bol nastavený, skúšali sme, či niečo nedajú semaforové písmenká, čo majú rozpätie 135 stupňov. Zvažujeme aj plombu, ale hovoríme si, že to by snáď orgovia nespravili, že by dali podstatnú informáciu na takú blbosť, ktorú môže tím ľahko zahodiť, keď chce rozbehať divajs a zrušiť si tak celú hru... Zvažujeme spýtať sa iných tímov, či tam majú tiež štvorhodinový posun, ale nakoniec rešpektujeme pravidlá. Skúšme ulicu Čtvery hony, ktorá bola neďaleko (lebo zvonenie budíka bolo treba nahnať o štyri hodiny oproti reálnemu času), skúšame obratisko električky štvorky, ktoré bolo tiež kúsok odtiaľ (lebo štyri a okrúhly ciferník), skúšali sme niečo vytĺcť z toho, že budík pípal série štyroch bodiek (posúvali tie semafórové písmená o štyri plus štyri, výsledok "lucisago"...) googlili niečo o štyroch hodinách (podľa bulvárnych plátkov nejaká polonahá ženská visela štyri hodiny z okna, ale na opačnej strane Brna). Číslo štyri sa stalo hitom noci, aj za tým, že sme so sebou mali štyri litre kofoly, sme videli vplyv záhadných mocností, najčastejšie iluminátov... Už nám z tej štyrky proste šibalo.

Tak sme do toho búšili do tretej v noci, potom sme zaliezli k Miške a trochu sa vyspali, ráno sme zvážili, či nás nič múdre nenapadne a keď nenapadlo, tak sme to oficiálne vzdali.

Cestou do cieľa sme sa dozvedeli, že tie štyri hodiny bola vada nášho kusu budíka. Skoro nás piclo.

Budík z môjho pohľadu:

Fáza 1: lúštime
ja: "+3199 hodín, to bude len životnosť tej baterky."
zvyšok tímu: "Čo spraví, keď to prirátame k tej piatej? ... prvý jarný deň ... Jarní 1 v mape ... prechod zo Zimní na Jarní ... ideme".
ja: v tichosti uznávam, že ich teória je lepšia (ako to už býva keď porovnávame nič a riešenie :) )

Fáza 2: náhodný presun hlboko v noci, uprostred myšlienok nesúvisiacich s Tmou
Ja: "Moment, ale veď ono by to vyšlo ešte lepšie keby to naozaj bola životnosť tej baterky, pustíš budík a keď zastane máš riešenie. Mno, hneď si pripadám menej ako debil :)"

-- mišof

Nás nejvíc odvedl od řešení nápad, že celý budík vypadal jako buzola. Zejména díky tvaru a ciferníku, jeho umístění a tomu že neměl čísla, jen vyznačené minuty. Pokud se přiložil na mapu a zlícoval na sever, azimut 5. hodiny ukázal přesně na ulici Budínská :) Jediná věc, která nás odradila od 7km cesty bylo to, že jsme nepoužili údaj z nálepky +3199h. O čemž probíhala i tak v týmu diskuse, že je to určitě jen obyčejná věc, co se na baterku dává už ve výrobě... Navíc týmy za chvíli začali přinášet do hospůdky šifru číslo 4, takže to nemohlo být tak daleko...

Ze zoufalých myšlenek při hledání si vzpomínám ještě na písničky:
Do pěti, do pěti, musíme být u maminky v doupěti = hledání ulic doupě apod.
Hodina bývá děsně nedočkavá a potom odbíjí.... Pátá...
Nápady jako návraty na start a různé nastavování časů a pípání budíků bych raději ani nezmiňoval...

Po zapnutí budíku a zjištění, že zvoní relativně normálně a to cca 40 - 50 minut po tom, co začne zvonit (to jsme tak nějak prověřili po každé celé hodině) nám bylo téměř jasné, že to musí být něco ve stylu "budík - jo to je jasný - tam jdeme". Nejznámější hodiny v Brně jsou Orloj (no nešli jsme tam, ale skoro by to mohlo dávat smysl).
Další "skvělá věc" byla ta podobnost s buzolou a magnet, který přiloženou buzolu otáčel zhruba na pátou hodinu. Nicméně naštěstí nám nepřišlo, že bychom takhle dostali konkrétní místo.
Také bylo zajímavé, že jsme vlastně ještě nepoužili Hymnu TMOU, která začínala v 17:00. (Upozornil bych organizátory, že to nebyl začátek hry, jak sami psali, ale nastavené jsme to měli na přesně 17:00 - takže to přeci má být spíš něco s Hymnou než s hrou.)
Další nápad byl právě písnička "pátá... právě teď odbila" - no takže to už jsme vyšli k nejbližší škole a následně šli k druhé nejbližší. Pak jsme se podívali na celý text písničky - u Gymnázia Elgartova a vedlejší základní školy byla Nováčkova ulice... Nicméně jsme tam nešli, když v písničce byl Novák... Ale to, že budík zvonil symbolicky 45 minut byl takový podpůrný fakt...

Takže asi takto - i když jsme to po víc jak 10 hodinách nějak vyřešili, tak nám rozhodně nepřišlo, že by to bylo zrovna jednoznačné řešení. Nemluvě o tom, že autorské řešení je podobná haluz jako např. právě ten Orloj či Gymnázium Elgartova...
(Karel)

Po loňském ročníku jsme se technické věci, a to na trojce, opravdu zděsili a věděli proč. Zajímala by nás jediná pěkná myšlenka, proč zrovna budík. To už se mi líbí víc úvaha Tučňáka s tučňákem - V Brlohu. Nápad je pěkný a stejně tak, že čísílko sami získáme. Proč k tomu ale budík, který se nijak nepoužije? Samotné +číslo h by mělo stejnou vypovídající hodnotu (start TMOU by se domyslel) a nemátlo by tak.

Celou dobu jsme nechtěli věřit tomu, že by byl budík k ničemu, a tak ačkoli byl uniformní a zvonění se po pár hodinách zkoumání dalo předpovědět, hráli jsme si s ním pořád a snažili se přijít na nějakou jednoduchou asociaci s 3199h, resp.133 dni 7 hodinami, a budíkem/zvoněním, barvou budíku apod (jako např. ulice Nohavicova, kdyby nebyla tak daleko - Zítra ráno v pět). Po 7 a půl hodinách jsme se konečně odprostili od toho, že by bylo důležité něco jiného a tentokrát přesně (ne jen březen) spočítali, co bude za tolik dní.

Šifra se nám ale vůbec nelíbila (na rozdíl od zbytku Tmou, která se nám líbila moc) a doufáme, že příští rok už žádné technické věci (které se nepoužívají a často nefungují) nebudou. Navíc toto byl typ šifry, že pokud si někdo číslo ztratil, už neměl žádnou možnost jít dál. Proč byla na šifru poté absolutka a na tuto ne, to nám přišlo také trochu nelogické.
(Janča)

První zjištění - budík se uvede do chodu teprve po odlepení nálepky - jsme měli hned. Zda je údaj na nálepce relevantní pro hru není úplně zřejmé, osobně jsem přesvědčen, že ne. Udělám tedy jednoduchý pokus - k 17 přičtu 3199 a dostanu 3216, což vyhodnotím jako jen o „něco horší číslo“ než 3199 a dál se touto myšlenkou nezabývám. Náročná simulace ukazuje, že čárek na ciferníku je skutečně 60, byť je vteřinovka ne úplně všude dodržuje. Jeden člen týmu si rozřízne prst při pokusu budík rozebrat nožem (šroubovák totiž v pomůckách nebyl). To odradí spolehlivě ostatní členy v týmu v tom pokračovat. Někdo v týmu upozorňuje na to, že to vypadá jako buzola. Nikdo ale neví, kde má sever, takže se to neujme. Někdo jiný v týmu navrhuje jít na 4 hony. Při přesunu a po něm si užijeme spoustu legrace, ale to je tak všechno. Najdeme skvělé místo na luštění se silným světlem před květinářstvím. Za chvíli jede okolo autem majitel a ptá se nás, co tam děláme. Vysvětlíme mu, že hrajeme hru a že nemusí mít obavu. On prohlásí, že tam klidně můžeme zůstat a odjede. Za pár minut zhasnou samy od sebe všechna světla obchodu - čímž nás inspiruje k luštění potmě. Prosvěcování budíku silným světlem a zkoumání mechanicko-zvukových vlastností nás přesvědčuje o tom, že se jedná skutečně jen o budík. Hledáme mikrotečku s nápisem ƒ„nic než budík“, ale ani tu nenacházíme. Pak někoho napadne 3216 vydělit 24 a zbytek je už historie. (Richard)

První pozorování: budík nefunguje, zato ostatní týmy pípají (chudáci obyvatelé okolních domů). Můj nápad rozebrat budík se zbytku týmu moc nelíbil, ale nakonec mi povolili alespoň zkusit, jestli je v něm baterka. Ta je zalepená a říká, že máme přičíst 3199 hodin. Kdo by to dělal, stačí přičíst mod24, máme 11:55 (náš budík měl na startu 4:55). Ručička buzení je nastavená přesně tak, aby začal zvonit na vteřinu přesně v 5:10... to nemůže být náhoda, ale co s tím? Budík je určitě přeprogramovaný. Zkoušíme měřit dobu, po kterou budík pípá v různých hodinách, přicházíme na to, že se chová různě po směru a proti směru času. Každý člen týmu si pohraje. Nápad č.2, je to analogie loňského blikátka, na které se nesmělo šahat. Na toto se naopak určitě sahat musí, takže uděláme 3199 otáček velké ručičky a budík nám pak zapípá řešení. Po 5minutácha a dvou mozolech na polštářku prstu nápad odkládáme. Po hodině tedy přiznáváme, že budík se chová úplně jako obyčejný budík. Co teda zkusit surově ty hodiny přičíst. Říkám si v duchu, že to vychází na jaro, to by bylo bezva, kdyby to vyšlo na rovnodennost. Vychází nám 28.3. (škoda), ale Sonina ulice nikde v okolí není. Nezávisle ale proháníme 3199 časovačem a vychází opravdu 21.3. Jde se na křižovatku Jarní a Zimní. (Zuzka)

No průchod vyplnilo už 70% týmů, a budík má stále 100%, tak to možná nakonec vyšlo dobře -- s dlouhýma zákysama, ale nakonec úspěšně... My jsme po vyluštění dost litovali potenciální týmy, pro které bude Budík konečná, ale zdá se, že to nakonec prakticky všichni časem nějak dali...

letos nas nastesti technicka hracicka nevyradila, ale do pristich rocniku bych se primlouval za neco, s cim si muze hrat vic nez jeden clen tymu...

Loňské blikátko nám ublížilo asi jako malokterému jinému týmu. Proto nám další technická hračička hned na třetím stanovišti nahnala trochu strach.
Když pominu prvních 20 minut, kdy jsme se snažili řešit budík bez nálepky ("to divný číslo je tam přeci od výrobce, to je jasný"), většinu zbylé doby jsem prosazoval teorii, že půjde o reminiscenci právě na loňské blikátko, jakýsi jeho anti-artefakt. Nějak jsem si říkal, že když už orgové kupují fyzické věci, musí k tomu mít nějaký hodně dobrý důvod. A přišlo mi tak nějak zvráceně zajímavé odměnit to, co se loni trestalo (a na co si hráči po hře stěžovali).
Vlastně to do sebe zapadalo: za +3199h budík vydá tajenku sám. Když nechci čekat, musím točit ručičkami, abych to měl dřív. Vychází to na poledne/půlnoc jako lehké potvrzení teorie. Při dostatečně dlouhém hraní si s tím to nakonec vyřeší všichni, i kdyby nevěděli jak - proto si to dovolili dát už na třetí stanoviště. Zapípat morseovku ten krám snad zvládne. Jediné, co do toho nezapadalo, byl příliš vysoký počet hodin.
Takže i my jsme dlouho točili ručičkama. Docela se dá získat cvik (byť mozolek cítím trochu ještě teď). Pak se divili, proč se nic neděje. Pak zjistili, že jsme zapomněli počet otoček vynásobit 12ti. Točili jsme střídavě dál. Během toho jsme naštěstí spočítali 21.3. a vyrazili. Přesto jsme to cestou "pro sichr" dotočili až do konce. A byli trochu zklamaní, že to nebylo aspoň alternativní řešení.
Upřímně (a to není výtka, jen vyjádření názoru) se mi to moc nelíbilo. Dávat věc víceméně bez důvodu? Ten náš původní nápad by mi asi přišel o něco lepší (teda pokud by byl s výrazně menším počtem hodin), byť samozřejmě řádově těžší na realizaci.
Marwin

Budík bol krásny trojan. :-D Nepípa a mal by? Hmm, asi baterka. Prečo je tu tá podivná nálepka? Obvykle tam, keď už, býva taký kúsok plastu s chvostíkom, za ktorý sa len zatiahne, ale baterka s nápisom? Tak, teraz už pípa a to úplne normálne. Koľko budík ukazoval? 17.00, k tomu 3199 hodín… hmm, tak mi to dáva 20. 3. 2015, polnoc. Kto má meniny? Do piatich minút Jano dodáva, že to (+- nejaký ten deň) začína jar. Jé ulica Jarní. Jé, začína tam, kde Zimní končí. Super!
Obvzlášť po skúsenosti s blikátkom som neveril, že by si orgovia trúfli tento rok dať niečo podobne nedeterministické.
Freezy: 8,5 hodiny na blikátku a potom koniec na 13, kto dá viac? ;)