Informátor
Náš kamarád seděl s báglem na nádraží a když k němu přistoupil někdo s dotazem, jestli je Informátor, nelenil a předal mu zásilku. Informátor byl možná nenápadnější než by účastníci čekali a navíc nás opravdu nenapadlo, že by účastníci mohli chtít zásilku po zaměstnancích ČD. Ale už jsme vás asi natolik zblbli různými nočními bary a inzertními službami, že téměř každý po příchodu na Hlavák neomylně zamířil přímo do informací. Když jsme dorazili na nádr a došlo nám co se děje, vylepili jsme rychle po nádraží cedulky, že Informátor není zaměstnancem ČD, ale to už bylo pozdě. Paní za přepážkou byla už v tu chvíli pěkně vytočená. V okamžiku, kdy jí přetekla poslední kapka a objevil se další tým, neunesla to a začala řvát ať ji moc neser... že zavolá ochranku. Jak řekla tak udělala. Poté co šerifovi "vysvětlila", že ji pořád otravujou nějací hajz... jestli nemá zásilku, jí šerif řekl: "Mě taky."
Zásilkou bylo CDčko.
|
|
| Informátor na nádraží |
Jeden z hráčů se s informátorem (Ondrou) znal. Takže si pěkně popovídali o tom, kam Ondra jede a co oni hrají za hru. Pak se zase rozešli. Asi za čtvrt hodiny přišli za Ondrou zase a zjistili, že je hledaným informátorem. "A proč jsi nám to neřekl?" "Ty ses neptal..."
CDčko
Tohle už bylo trochu těžší. Těšili jsme se, jak budete zírat a horečně přemýšlet, kde si ho přehrát. Většina týmů to však zvládla nečekaně rychle. Bohužel až moc. V Internetových kavárnách, barech, a v CD přehrávačích taxíkářů nebylo možné se důkladně zaposlouchat do příjemné melodie písně Partyzán. Možná se teď divíte, kde všude lze obyčejné CDčko přehrát, ale popsané případy nebyly rozhodně nejextrémnější. Za ten považujeme návštěvu recepce hotelu Intercontinental, odkud byl tým poslán za majitelem hotelu někde na pokoji. Majitel, jakýsi arab, byl velmi ochotný, ostatně už věděl, o co jde, protože stihl před chvílí odbavit dva další týmy. Založil CD do počítače a poté, co spustil několik porno videozáznamů, se mu podařilo spustit i požadované audio.
Z textu uvedené písně "...uhání vpřed partyzán..." (nazpívané mou osobou - pozn. autora v reakci na mnohé dotazy) však většina týmů chybně usoudila, že další zpráva je u pomníku vojáka na Moravském náměstí. To byl kámen úrazu. Text byl sice také trochu k tématu, ale rozhodující byla ona debilní melodie, která se k písni vůbec nehodila a jejíž tóny stále dokola vyťukávaly morseovkou zprávu "SNP SNP SNP..." Další zpráva byla na náměstí SNP u pomníku partyzánů.
Písničku si můžete ve formátu MP3 stáhnout tady.
Některé týmy přesto vydržely obracet Moravské náměstí naruby celé hodiny, i když v pravidlech bylo jasně napsáno, že pokud jste na správném místě, musíte mít zprávu do 10 minut. Jako na potvoru se jednomu z týmů podařilo v blízkém odpadkovém koši najít několik vyhozených knih. Ač na nich nebylo nikde logo TMOU, zanalyzovali je písmeno po písmeni.