Tomáš Hájek (Brno): Na pátek odpoledne je v brněnském parku v Lužánkách nebývale rušno. Mezi stromy se zvolna snáší soumrak, drobně mrholí a je mlha, chodníčky brázdí davy převážně mladých lidí. Mnozí Brňané, kteří přišli do Lužánek vyvenčit psa nebo se jen tak projít, jen nechápavě kroutí hlavou. Většina z nich netuší, že jsou stejně jako dalších více než dvanáct set přítomných na startu pátého ročníku hry, která nese název Tmou. Dobrodružná hra má podle pořadatelů, kteří si říkají Instruktoři Brno, za cíl prověřit skryté schopnosti všech účastníků. Úkoly kladoucí vysoké nároky na postřeh, psychiku, inteligenci či odvahu mají v soutěžících vybičovat co nejlepší výkony. Šifry zadané pořadateli vedou po Brně a jeho okolí tří až pětičlenné skupinky.

Tmou popáté S jedním z organizátorů akce, Radkem Drnovským, mám sraz třicet minut před začátkem hry, který je avizován na půl pátou odpoledne. "Pojďme stranou, ať nás nikdo neslyší,"říká a vede mne na jednu z odlehlejších cestiček parku. Teprve tam mi polohlasem vysvětluje podstatu hry a prvního úkolu...

První indicie "Nemáme sraz na žádném konkrétním místě. Všichni, kteří sem přijdou, musí za chvilku pochopit, co mají dělat. Pokud to do hodiny nezvládnou, napovíme jim,"říká. Prozradil mi však, že soutěžící by v parku měli narazit na lidi, kteří jim poskytnou cenné informace. Jak se vzápětí ukáže, po parku se pohybují tři lidé v červených tričkách s logem Tmou 5. Na zádech mají podobně jako sportovci napsána jména a čísla, například Žižka 55. Útok na mozkové závity soutěžících může začít. "Kde je Žižkova ulice?"ptá se malá blondýnka svých čtyř kolegů. Ostatní členové týmu již na mapě hledají další dvě ulice. Domnívají se, že tam je uložena další šifra, která je posune dále."Rozdělíme se, ale jeden by tady měl počkat na nápovědu,"rozhoduje vysoký mladík v brýlích, patrně šéf skupiny. Nemýlil se, skutečně v Žižkově ulici číslo 55 byla uložena jedna třetina druhé šifry. Zbývající ze tří set týmů se tak krátce po půl šesté večer z Lužánek noří do tmy večerního Brna. Čeká je zhruba patnáct hodin v nočním městě a v terénu...

Ukaž, co dokážeš Je jen velmi obtížné zjistit, co který tým přimělo dobrodružné a náročné hry se zúčastnit. Obecně je to však snaha překonat sebe sama, dokázat si, že na to mám. "Vím, že to bude náročné, možná to ani nedojdeme, ale zkusit to musíme. Podívejte se, kolik je tady lidí. Přece nemůžeme být úplně nejhorší,"vysvětluje mi útlá brunetka důvody, proč do hry šla. Podle Radka Drnovského jsou to převážně neopakovatelné zážitky, které lidi přimějí jít do hry. "Sám jsem byl překvapený, ale po každé hře jsme dostali dost mejlů, v nichž nám účastníci děkovali, že něco podobného ještě nezažili,"konstatuje. Ještě kolem čtvrté hodiny ráno se v centru města pohybuje řada hlídek s mapou. Některých se ptám, jak jsou na tom s únavou. "My jsme v pohodě. Vůbec nejsme unavení, přestože jeden z týmu už hru vzdal. Nemohl dál,"prozradili mi.

Bez vítěze Podruhé v pětileté historii závodu nemá hra vítěze. Nikdo ve stanoveném limitu do sobotního poledne neprošel všech třináct stanovišť až na konečné na vlakové zastávce v Babicích nad Svitavou. "Všechny týmy se nám zasekly mezi třetí a čtvrtou šifrou. Byla příliš složitá. Po třech hodinách jsme se rozhodli dát jim nápovědu. Ani po ní se však mnohým nepodařilo toto stanoviště překonat. Nejlepší týmy letos v limitu došly zhruba na desáté stanoviště, které bylo již v lesích za Brnem,"dodává Drnovský. "Teď jsme doluštili sedmou šifru, vzdali jsme to v sobotu v osm ráno na sedmičce v Líšni. Příští rok se musíme líp připravit. Určitě bychom to chtěli dojít do konce,"řekl mi ještě v neděli v podvečer jeden z účastníků Petr Krajča. O šestém ročníku adrenalinového závodu nočním Brnem sice pořadatelé zatím nejednali, Radek Drnovský však naznačil, že by s kolegy chtěl další ročník určitě připravit. Další informace na www.instruktori.cz/akce/tmou.