Stanoviště č.1 Začátek hry - přednáškové místnosti VUT Brno
Nastupujeme do popředí přednáškové místnosti. Jak později zjišťujeme všechny nás doprovází mohutný potlesk. Tak teda díky, nebylo to špatný. Marťas se lehce uklání po ztišení ovací suše prohlašuje, „Než přijde přednášející rozdáme si studijní materiály.“ Výbuch smíchu. Já na Údolní pokynu postavě sedící až doposud nenápadně v první řadě a vzápětí představuji do bílého pláště oblečeného kamaráda Tomáše. Další aplaus. V tu chvíli začínají čtyři paralelní přednášky a s nimi TMOU 4. Mgr. Tomáš - Forenzní (soudní) genetika, Ing. Bobr - Mystický tok času, Ing. Matěj - Výroba elektrické energie a Ing. Plísňák, MBA, PhD - Kokoti mezi námi (jak je rozeznat a bránit se jim). Sleduji přednášku Forenzní genetika. Ještě rozdávám asi stovce přítomných spolu s dalšími dvěmi pomocnicemi studijní materiály. Řešení šifry číslo jedna je skryto právě v nich. Většina účastníků to asi rychle chápe a začíná si je podrobně prohlížet. Do každé z přednášek je vložena čtvrtina obrázku, na kterém je zobrazen půdorys železničních tratí v centru Brna. Kroužkem je v něm vyznačeno stanoviště, na které mají účastníci pokračovat. Asi po 10 minutách přednáška končí. Někteří z účastníků chtějí opustit místnost ještě před koncem. Dodatečně zjišťuju, že opravdu v tu chvíli už znali správné řešení. Většina lidí však ještě neví. Podle našeho plánu se teď asi sejdou se zbytkem svého týmu a teprve složení všech fragmentů z jednotlivých přednášek jim napoví řešení. Mimochodem za okny v tu chvíli přestalo pršet a za mrakem, který se přehnal zůstala vymetená obloha a zářící zapadající slunce. Že by nakonec bylo zase hezky? To ještě netuším, že průtrž nakonec bude mít na průběh hry celkem zásadní vliv... ale nepředbíhejme. Jen rychle uklízím místnost a vracím klíče na vrátnici. Mám dost naspěch. Šifry na další stanoviště jsou ještě pořád u mě v batohu a odhodlání, které jsem viděl v očích některých účastníků ve mě vyvolalo neblahý pocit, že by mě mohli cestou na další stanoviště předběhnout.
|