sepsal: Ivo Cicvárek

Poznámka: pokud jste TMOU nehráli a chcete si vyluštit šifry bez nápověd, dále raději nečtěte.

Je desátého dubna 2007. Sedíme u největšího stolu v hospůdce Na cestě: Ivo, Athaj, Raďa, Radek, Dosík a Sven. Spiklenecky dáváme hlavy dohromady a snažíme se tvářit nenápadně, neboť kolem nás zrovna prošla Martina Hanžlová z týmu Prahory. Pozdě, všimla si nás:

Martina: „Ahoj, co Vy tady?“ ptá se.
Mumláme: „Co bys asi tak hádala?“
Martina: „ No nevím, na TMOU je ještě brzo.“

Zřejmě i pro ni je na začátku jara představa TMOU příliš vzdálená. Jenže zkušenosti jasně říkají, že půl roku příprav je na velkou šifrovačku vlastně minimum.  Na první schůzce jsme vypili něco moštu a kofol a shodli se na základních vlastnostech, které bezpodmínečně musí letošní TMOU obsahovat. Body, které jsme si poznamenali,  vypadaly vesměs takto: „Boží TMOU! Nadšení nováčci i mazáci! Šifra, kterou všichni dají, jen Prahory ne!“ Tak zrovna ten poslední bod nevyšel!

Včetně této první konceptuální schůzky nakonec proběhlo deset týmových setkání (poslední z nich ve čtvrtek před hrou), jeden výlet do terénu a jeden živý test. Množství tvůrčích i organizačních poznámek zaplnilo interní wiki stránky tak, že ke konci začaly přetékat. Hned na počátku jsme se shodli na tom, že letošní TMOU by měla být relativně konzervativní po stránce struktury (přehledná a spíše kratší lineární trasa, šifry středně těžké), nenáročná co se ušlých kilometrů týče a těžká jako celek vzhledem k různorodosti šifer. Z týmu během přípravy vypadl Dosík, který byl vyslán svým zaměstnavatelem na půl roku do Španělska. Nu což, alespoň nás sledoval po netu.  Vlastní šifry letos procházely velmi zajímavým vývojem, primární nápady se během tvorby hnětly ze všech stran - na základě diskusí v týmu i připomínek internetových testerů, kterých se nakonec zapojilo více než 20. Jen málokterá šifra zůstala v původně navrženém tvaru, naopak  např. šifru č. 5 či 13 by v prvním vydání hráči téměř nepoznali. Na příkladu tvorby šifry Pexeso uvádíme, jaká je cesta od nápadu ke konečné realizaci:

Vývoj šifry č. 5

• Ivoš přichází s nápadem udělat obrázkovou šifru z dvojic, které jsou něčím stejnorodé (např. Jupiter, Saturn). Záměr pracovat s fotkami.
• Raďa rozšiřuje námět na trojice, přičemž zadání by obsahovalo jen dvojici. Vzhled trochu jako pexeso.
• Bez konkrétní vize vymýšlí celý tým (občas i se zapojením rodičů) dlouhý seznam námětů na trojice.
• Raďa navrhuje systém výběru písmen (délka čar a počet černých teček po složení dvojice). Šifra by měla být kreslená, tj. použitelné budou jen trojice, které lze znázornit kresbou.
• Vypadá to na takovou týmovou šifru, což je vhodné do města - vybíráme místo, ujasňuje se text vhodné délky “Masarova ZS socha”.
• Raďa vybírá ze seznamu námětů vhodné trojice pro zvolený text, načmárá náměty na obrázky.
• Barča kreslí první verzi obrázků, vzniká první verze šifry, která je předložena testerům.
• Výsledky testů - je to těžké, většina testerů přijde max. na půlku trojic, i princip je složitý. Testeři však testovali po jednom, usuzujeme, že v týmu to půjde líp. Největší problémy dělají tři trojice (Rakousko-Uhersko, Turecko, Německo; křesťanství, židovství, islám; rovnost, volnost, bratrství). Dvě z nich se rozhodujeme nahradit, třetí necháváme (je těžká, ale líbí se nám). Některé obrázky je potřeba nakreslit jinak.
• Ivoš kreslí novou verzi obrázků i s novými trojicemi.
• Athaj tráví pár hodin grafickými úpravami.
• Druhé kolo internetových testů. Je to lepší. Princip je však stále trochu těžký a na některých obrázcích jsou matoucí prvky (např. čára znázorňující pozadí). Tester MOB navrhuje upravit trochu princip - místo X černých teček, které udávají výběr X-tého písmene, tam dát bílé tečky odpovídající délce slova a černou tečkou označit vybrané písmeno. Princip se nám okamžitě líbí - několika elegantními způsoby šifru ulehčuje (ulehčuje nejen vlastní princip, ale i počáteční párování) - a v této fázi hry nechceme těžkou šifru.
• Ivoš překresluje některé obrázky (odstranění matoucích prvků), Raďa předělává zadní stranu.
• Třetí verze šifry předložena testerům na živém testu. Šifra funguje pěkně, jediné co testeři nedávají je rovnost, volnost, bratrství, ale i tak se jim to líbí (tato trojice). Protože však zrovna “volnost” kóduje důležité písmeno, rozhodujeme se vyřešit korektnost pomocí  Nezapomeňte.
• Athaj dodělává konečnou verzi šifry - úprava koleček na zadní straně, která v předchozí verzi byla špatně vyexportována.

Desítky úmyslů zůstaly stranou pro obtížnou realizovatelnost: za všechny uvedu bizarní nápad nechat zarůst zprávu do krystalu skalice modré a tajné písmo pak vyvolávat právě roztokem, který by si hráči ze skalice připravili. Některé šifry vypadly po testech; řekli jsme si, že Vás alespoň o dvě neošidíme: Písmena a Koleje. Schválně, jestli byste je vyluštili.

Na počátku léta již byla vytipována trasa okolím Líšně, kde se z devadesáti procent ještě žádná TMOU nekonala (TMOU 1 a TMOU 5 se tohoto území dotknuly). Původně jsme chtěli trasu protáhnout až k jeskyni Pekárna, ale ukázalo se, že by tato varianta byla příliš dlouhá, nakonec jsme raději volili méně efektní terén a více času na šifry. I tak jsme doufali, že mnohé výhledy a lesní zákoutí budou v podzimním čase po ránu stát za to. A následoval kolotoč nezbytných povolení – většinu formalit tentokrát zajišťovala „externí produkce“ Kačí a Irča – nechodily vymýšlet šifry na týmovky, jen trpělivě řešily naše požadavky.

Kvalifikační šifry jsme v prvním kole nechávali testovat v červenci, následovaly dva testy pokročilých verzí. Poslední úpravy kvalifikace probíhaly ještě týden před termínem, a byly to úpravy evidentně prospěšné. Výrazná kritika totiž žádnou kvalifikační šifru letos nepostihla. První kámen máme z krku, kdyby tak úspěšně skončila i vlastní hra. Děkujeme Albertům, Prahorám a Haluzné organizácii.

Už od jara krystalovala představa netradičního úvodu na Svoboďáku: úvodu, který by účastníky vtáhl do hry atmosférou a prostředím, a zároveň úvodu, který by dokázal rozstřelit peloton alespoň v řádu 60 minut. Městkou trasu jsme pak vymýšleli tak, aby se nedala nijak zvlášť urychlit přesunem v MHD – a aby tedy nebyly znevýhodněny týmy, které jezdí až nočními rozjezdy. Prakticky každé stanoviště bylo od předchozího dosažitelné pešky do 30 minut. Dlouhou dobu jsme neměli jasno o povinné mapě terénu. Jednak vyšla nová mapa Moravského krasu 1:25 000; začíná však až nad oblastí Podolí, kde měla být umístěna šifra č. 8. V terénu jsme pak zjistili, že ač je tato mapa podrobná a dobře se podle ní chodí, příliš mnoho nových možností, kam lze ukrývat šifry, ve výsledku nedává.  Mapy KČT nás zase vypekly novou edicí – vydání z roku 2007 je naprosto odlišné od předchozích, neuvádí mj. kóty na desetinná místa a pracuje s jinými podklady než staré mapy. Rozhodnutí o neuvedení povinné mapy tedy nakonec vyplynulo ze situace. Celkem jsme se těšili, co všechno z neexistujícího předepsaného plánu (stejně jako na TMOU 7) a povinného šátku (opět stejně jako na TMOU 7) budou hráči dedukovat. Terén byl ve výsledku asi méně orientačně náročný, než jsme si představovali, i když hledání kóty 428,8 jsme vyhodnotili vzhledem k placatému profilu terénu jako ne zcela triviální.

Úvod na náměstí Svobody jsme nahlásili, menší komplikace s podezřívavými úředníky řešil Radek relativně těsně před samotnou akcí. Snad je upokojilo tvrzení, že pokud by se kterýkoliv účastník TMOU choval mimo rámec zákona, budeme jako organizátoři jen rádi, pokud policie zakročí.

Tři týdny před akcí jsem pak čistě náhodou šel kolem Lesního lomu, na jehož dno odkazovala dokonale otestovaná šifra č. 12 – a ejhle: lom byl obehnán čerstvou značkovací páskou a kolem vyrostlo několik nových, hnusně oranžových cedulí „zákaz vstupu“. Asi týden jsem se pak pokoušel sehnat kontakt na správce a akci s ním legálně domluvit. Stále se nedařilo. Co zbývalo: sednout ke stolu a kompletně předělat šifru Bludiště. Mělo to jednu nespornou výhodu: na testech činila testerům potíže skrytá tajenka, v původním znění: ctyricet  znaku klice ignorujte. Většina testerů se na 30 – 60 minut zasekla na interpunkční interpretaci textu. Chtěli ignorovat čtyřicet (nějakých) klíčů a zprávu vyčíst ze zbylých. Nejednoznačnost skryté nápovědy sice byla v našem původním záměru, testy však ukazovaly, že jako celek je TMOU 9 náročná, a že tudíž není nutné tenhle špek v šifře mít.

Stejně tak se v posledních dvou měsících před hrou dočkala kompletně nové podoby rybičková šifra Útes (přesun do terénu) a Optická krychle, která se ukázala jako vhodnější do města, v němž přeci jen není tak těžké najít hospodu, či alespoň suché závětří, kde se dá přesně konstruovat. Sven s Athajem si vůbec na konečné editaci šifer pěkně mákli. Jedna (samozřejmě klíčová) věc je vymyslet třeba princip „mikročipu“, jenže stále zbývá to bludiště nakreslit, aby se nedalo snadno řešit opticky. Autentický záznam korespondence mluví sám za sebe:

Poznámka: tento text vznikl před startem TMOU 9 a nebylo do něj po věcné stránce nijak zasahováno.

Do startu hry zbývá jen několik dní, ladíme grafiku šifer, zpřesňujeme pokyny pro pomocné organizátory. Připravujeme tři  verze 13. šifry v odstupňovaných obtížnostech a dvě verze čtrnáctky. Pokud se hra bude vyvíjet pomalu, dáme ještě před příchodem prvního týmu na závěrečná stanoviště lehčí zadání.

Jestli jsme na něco zapomněli, teď to už těžko spravíme. Hypnotizujeme předpověď počasí a přejeme si štěstí. Každý organizátor šifrovací hry totiž dobře ví, že sebelepší úmysl může být zazděn zdánlivě nepodstatnou maličkostí. A právě maličkosti rozhodují o tom, zda bude většina hráčů s ročníkem spokojena, či nikoliv.

Před hrou jsme se pokusili přehledně sepsat naše dramaturgické plány a odhady:

Východiska:

Obtížnost šifer

• lehká = nečiní problémy ani zkušeným ani nezkušeným týmům, tzv. totální „průchodovka“.
• spíše lehká = snadná pro většinu zkušených týmů (pro některé průchodovka), nezkušený tým se může zaseknout, ale ne definitivně.
• střední = může na ní skončit jak nezkušený, tak zkušený tým. Tento odpad by však měl být procentuálně malý.
• spíše těžká = předpokládá se velké procento záseků, ani zkušený tým nedokáže často vyřešit hned.
• těžká = v terénu na hranici řešitelnosti, odpad týmů nad 50 procent.

Zapojení týmu

• týmová = šifra konstruovaná na zapojení celého týmu.
• spíše týmová = zapojení týmu může řešení, či dolušťování výrazně urychlit.
• individuální = týmovou práci nelze efektivněji zapojit.

	interní název	odhad obtížnosti	zapojení týmu	vnitřní princip šifry	poznámky
1	Úvod	střední	týmová	různé principy	časově náročné
2	Cardanova mřížka	spíše lehká	spíše týmová	variace na Cardanovu mřížku	jen otázka efektivity
3	Tištěný spoj	spíše lehká	spíše týmová	netradiční substituce	jde o to, jak luštit efektivně
4	Mapa	spíše lehká	spíše týmová	topologické deformace + transpozice, synonyma, atributy v názvech	všímavost, inženýrský přístup
5	Pexeso	střední	týmová	asociace, abstrakce, výběry písmen	několik potvrzujících se kroků
6	Krychle	spíše těžká	individuální	netradiční transpozice (uspořádání písmen), práce s perspektivou	nový princip je vždy těžký, proto nápovědy
7	Hádanky	spíše lehká	týmová	hádanky, výběr písmen	oddech po Krychli
8	Fonty	střední	spíše týmová	čtení písmen na základě grafických znaků	interpretace výsledku nad mapou!
9	Maštěné ředkvičky	střední	spíše týmová	slohovka, výběr chybějícího znaku	analýza
10	Útes	spíše těžká	spíše týmová	substituce a transpozice	soustředění, přesnost, pozornost, vícekroková
11	Čtverečky	střední	spíše týmová	grafická šifra	analýza
12	Bludiště	střední – spíše těžká	spíše týmová	substituce v substituci	vícekroková, nápad
13	Chaos	spíše těžká	spíše týmová	grafická + práce s mapou	nápad, otázka efektivity provedení
14	Slova	spíše lehká - střední	spíše týmová	v podstatě steganografie	analýza
15	Hmat	spíše lehká	týmová	hmatová transpozice	jen otázka času

 

Odhad  průchodnosti hry:

	interní název	čas příchodu nejlepších	čas luštění	čas přesunu	počet týmů	hlavní vlna
1	Úvod	17:00	60	15	210	17:00
2	Cardanova mřížka	18:15	20	20	210	18:30
3	Tištěný spoj	18:45	15	15	208	19:30
4	Mapa	19:15	15	15	205	20:30
5	Pexeso	19:45	30	30	200	21:30
6	Krychle	20:45	45	30	180	23:00
7	Hádanky	22:00	15	35	150	1:00
8	Fonty	22:50	20	20	150	2:30
9	Maštěné ředkvičky	23:30	20	40	140	3:30
10	Útes	00:30	30	30	100	5:00
11	Čtverečky	1:30	20	20	75	7:00
12	Bludiště	2:10	30	30	60	8:30
13	Chaos	3:10	40	20	30	10:00
14	Slova	4:10	15	20	20	11:00
15	Hmat	4:45	20		15	12:00
	konec	5:05			10

Celkově odhadujeme letošní TMOU jako šifrově náročný ročník – 11 z 15 šifer má klasifikaci střední nebo spíše těžká. Tj. zvládnout se to sice dá bez záseku, ale takových týmů bude minimum, pokud vůbec nějaký. Na Krychli jsme se rozhodli dát nápovědu, principem je totiž šifra natolik novátorská, že bude určitě záseková a nechceme zde odrovnat nějaké zásadní procento pole. Terénní trasa i s blouděním se pohybuje v rozmezí 15-20 km + dalších 7 km ve městě. Čistý čas přesunů by se tedy dal zvládnout zhruba do 6 hodin. Zbývá 13 hodin na šifrování. S různorodostí (principů i vzhledu šifer) jsme docela spokojení, hra by mohla mít svůj rytmus. Uvidíme, odhady chování šifrovacích her jsou téměř vždy krajně nepřesné.

A nemáme žádnou morseovku! Hurá!

Díky nadprůměrně dobrému počasí i velmi kvalitnímu startovnímu poli (z něhož reálnou šanci dokončit mělo letos možná až 50 týmů) prorazilo hrou o 7 týmů více, než byl náš odhad. Také odpad na šifrách (ať už z důvodů nevyluštění šifry, ztráty motivace či nedostatku času) byl o něco menší (např. na šifru č. 13 jsme odhadovali, že dojde cca 30 týmů, dorazilo jich přes 50). Prahory překonaly odhad ideálního týmu o 40 minut. Odchylka odhadu od reálného průběhu však byla nebývale přesná, z časového hlediska se hra vyvíjela k naší plné spokojenosti. Na základě testů jsme přecenili obtížnost Maštěných ředkviček (původní verze byla o hodně neprůhlednější), po posledních úpravách přešla šifra evidentně do kategorie spíše lehká. Ale pojďme se vrátit na začátek...

17:00 rozjíždíme hymnu TMOU. Na Svoboďáku bohužel nebylo možné zapojení aparatury odzkoušet v předstihu, káblík nás zradil a hraje jen jeden kanál. Hymna huhlá. Týmy se postupně zapojují a zpívají, leč sbor Alexandrovců z toho nakonec nevznikl. Pak propukl chaos. Demonstranti z nekvalifikovaných týmů vpadli účastníkům do zad, některá jejich hesla (TMOU pro blbé) nás opravdu rozesmála. Iniciativa dobrovolníků byla letos úžasná: od nás dostali jen rámcové pokyny, co dělat a čeho se vyvarovat. Kostýmy a celkové provedení si však všichni zúčastnění dodělávali sami. Díky, díky, díky!

Chvíli válčím s megafonem, abych vzápětí mohl vmetnout týmům do tváře něco málo poezie. Abych nebyl ušlapán, volím strategii obcházení celého náměstí. Mohu tak nenápadně přitáhnout hráče k malému Skácelovi, kde se fasovala „modrá“ šifra. Týmy mají různou strategii, některé se snaží rychle zapsat text, který předříkávám, a běží luštit jinam, jiní jedinci se mě drží jak klíště skoro půl hodiny, než mají dost! Náměstí žije, mraveniště ševelí: zpěv, tance, hesla, soustředění.

První týmy překonávaní naše nejoptimističtější odhady, tým Pomocní ponocní (složen částečně ze známých tváří Pralinek) se pohybuje asi o půl hodiny  před našimi tipy, takže předběhli na pětce o deset minut i hlídače stanoviště (časovou ztrátu jsme se v cíli rozhodli kompenzovat). Na Krychli jim ovšem na nějaký čas došel dech.

Náměstí se začíná vyprazdňovat, resp. se na něm pohybují týmy, které již drží v ruce šifru 2A a 2B. Končíme se zábavou, balíme a vyrážíme se podívat, jestli vše funguje na trase. Medián hracího pole právě dorazil k viaduktu na břehu Svitavy. Je tady trochu zmatek, příliš mnoho týmů luští v bezprostřední blízkosti oblouku, proto není místo výdeje příliš zřetelné. Rychle se domlouváme s hlídači stanoviště, aby pověsili na obě strany mostu blikačky. Pomohlo to, poté již týmy netápou. Trošku mě nadzdvihl fyzický postup některých týmů. Jednak se (prý) vyskytují skupinky, které prohledávají východní břeh od Zderadova mostu – zde by však museli hráči v rozporu s pravidly přelézt zábradlí. Další vykutálenci překračují řeku přímo po železničním mostě. Vzhledem k tomu, že tudy co deset minut sviští rychlík, jsme z toho dost vyděšení. Fakt už nevím, jak formulovat pravidla, aby to všem docházelo: zákaz přelézání zábradlí a vstupu do kolejiště byl do závěrečných informací vložen speciálně kvůli tomuto místu! No nic, všechno nakonec dobře dopadlo.

Samotné luštění šifry je vtipné zvlášť na chvostu hracího pole. Některé týmy přikládají k destičce drát bez zdroje a žárovky s nádhernou důvěrou, že to třeba nějak začne jiskřit. Časem se však zajiskřilo prakticky každému, nicméně přes šedesát minut na této šifře nakonec strávil nejeden tým. Totéž se dá říci o mapě na Karáskově náměstí. Atmosféru místa podtrhl  soubor muzikantů, který přišel do parku zpívat. S TMOU 9 nijak nesouviseli,  ale hráli opravdu dobře.

Jedeme se podívat ke hřbitovu v Židenicích. Kříže a sochy andělů jsou ozářeny tisícovkami svíček, vždyť jsou Dušičky. Cesta k šifře vede hned podél hřbitovní zdi, která je nízká, a hřbitov leží pod úrovní této cesty. Tohle je náhoda, ale magická. Samotná šifra opět týmy trochu rozstřeluje, časy nejrychlejších a nejpomalejších týmů se liší v řádu hodin. Ale zatím to fatální šifra není, ta přichází vzápětí. Kolem 23:00 je na Masarově ulici živo, týmy vystřihují své krychle, tupě do nich zírají, propadají beznaději. Prosakují zprávy, že Proudoví krtci jsou tu už několik hodin. My však víme, že i z této šifry velmi plynule přecházejí úspěšné týmy na sedmičku. Do terénu nám tak proudí rovnoměrný, ale zároveň poměrně řídký peloton. Některé týmy prolomily šifru brutální metodou: odhadly, že se bude jednat o netradiční transpoziční šifru, tj. že je potřeba písmenka jen nějak uspořádat a přečíst díky průzorům. Protože však nenašly ten správný systém, pokusily se (a často úspěšně) řešení přímo přečíst. Pravda je, že text, který takto dostal ze šifry Chlýftým (KINO U BYV. DRAHY, KER), nás dost pobavil: šifra na Heydukově prakticky vzato skutečně byla pod keřem, v relativní blízkosti kina i bývalé železniční dráhy! Šťastná a z hlediska pravidel korektní haluz. Jiné týmy po několika hodinách docházejí k celkem racionálnímu závěru, že nápověda není zas až tak daleko a vydávají se na Bílou horu. Nevíme, jestli hned první nápověda někomu pomohla, ze Stránské skály, kde byla nápověda pokročilejší, však už některé týmy úspěšně odcházely k rybníku.

  Hádanky povzbudily týmovou morálku méně rychlých týmů, zde opravdu nikdo neskončil. Úspěšnost na osmičce byla opět velmi různorodá, mnoho týmů mělo problémy řešení nad mapou interpretovat. Co k tomu říci: interpretace řešení zde byla jedním z hlavních principů šifry. A chtěli jsme, aby nebyla samozřejmá, leč po pochopení zřejmá:) Obrazec, který vznikl z písmen, odpovídá tvaru Staré hory naprosto přesně (úhly, poměry, délky), zatímco pokusy napasovat obrazec na tvary polí a lesů byly vždy jen zbožně přibližné.

Po půlnoci je ve vrcholové knize na devítce pět zápisů, Prahory zde o necelou půlhodinu překonávají námi tipovaný čas.  Všechno klape jak má, chleba se bude lámat na Rybičkách a na Totálním chaosu. Trošku doufáme, že právě Totální chaos by mohl zamíchat s pořadím, nakonec se tak stalo, ale až zhruba od desátého místa týmů, které sem došly (z časových důvodů na ní skončil vítěz TMOU 7 Proudoví krtci či vítěz Osudu 2 La Kukarača).

K ránu nastává neplánovaná hra i pro nás organizátory. V prostoru osmičky bude probíhat hon na bažanty, o kterém nic nevíme. Na trasu sice máme povolení, ale netýká se zřejmě několika málo míst v okolí Podolí (sad, remízky, pole). Takže myslivci nevěděli do poslední chvíle o nás a my o nich. Operativně ihned přesouváme osmičku ke křížku u mostků – odtud se do prostoru Staré hory jde mimo oblast honu. Touto dobou již je však první tým dávno v cíli: Prahory v neuvěřitelném čase 4:25 pokořují TMOU. O něco později dorážejí All that jazz a rozdávají si to v přímém souboji se Svobodnými bednáři. Jazzmani jsou nakonec o nějakou tu minutku úspěšnější. Osobně mám v tuto chvíli mírné obavy, jestli jsme to s korektností šifer už nepřehnali, jestli nám do cíle nedorazí přes 20 týmů. Nastavit hru v rozmezí 10 – 20 úspěšných si organizátoři TMOU přáli léta, ale přes dvacet týmů značí naopak příliš lehkou hru. Radek Pelánek však už kolem sedmé ráno dobře odhaduje, že počet úspěšných bude kolem patnácti. V terénu se totiž nepohybuje výrazný chumel hráčů, ale spíše souvislý řídký proud. Po zásecích na Krychli a Rybičkách navíc ještě přichází Totální chaos. Zhruba 30 týmů došlo na tuto šifru v čase, který jim dával velmi reálnou šanci na úspěšné dokončení hry. Více než polovina těchto týmů však na šifře skončila nebo se zastavila na příliš dlouhou dobu.

Byla TMOU 9 výrazně lehčí než minulé ročníky? Inu, byla i nebyla. Za vysoké číslo úspěšných týmů mohou především 3 faktory: velmi dobré počasí (ve srovnání s TMOU 9 o 16 stupňů tepleji), krátká trasa na počet kilometrů (oproti mnoha předchozím ročníkům to znamenalo posunutí poměru luštění/pochod o cca 3 hodiny ve prospěch luštění) a žádná trójská, či nepovedená šifra, která by nečekaně odpravila velké procento pelotonu. Podle statistik je však jasně vidět, že mnohahodinové záseky měly týmy již od druhé šifry - hráči končili nikoliv z nedostatku času na šifrách  6, 8, 10, 11 a 13, obtíže v časovém stresu  způsobovaly i šifry 12 a 14.  Po hře bych opravil hodnocení celkové obtížnosti z „náročný“ na „středně náročný“ ročník. Nicméně jako hráčský pamětník vzpomínám na TMOU 3, kterou dokončilo také něco pod dvacet týmů, trasa obsahovala zejména ve městě několik milých průchodovek, ale celkově jsme měli pocit (tehdy také vzhledem k mrazivému počasí), že to bylo těžké až až.

Co zbývá dodat: Salesiánské středisko mládeže mělo velmi výhodnou návratovou pozici, takže se do něj po poledni přišlo podívat několik set hráčů. Koláčky byly sežrány, kofola vypita. TMOU 9 je za námi, ať žije TMOU 10...

     ...OPEN?