Zážitky a reakce týmů
Tým "Svobodní Bednáři" napsal:
Nápad jít na Tmou přesně v sestavě organizačního týmu Bedny vznikl na první přípravné schůzce nového ročníku. Každý jsme kdysi mívali nějaký ten "svůj" tým, který už dávno rozhlodal zub času, a myšlenka, že se dáme dohromady a zpestříme si trochu monotónní sled podzimních schůzek s pomocí pramáti všech šifrovaček, byla přijata s všeobecným nadšením. Nakonec ne všichni mohli a tak skutečné svobodné bednáře Evu, Járu a Dalibora doplnili David a Šuri, kteří byli naposledy na Tmou před pěti lety spolu s Evou za tým Noční můra.
Před hrou jsme se potkali s Prahorami, s jejichž letošní sestavou nás pojilo hodně vazeb, a Tom mi dokonce obětavě pomáhal těsně před hrou shánět po Brně rybářskou stoličku, kterou jsem nechal doma a bez které je moje luštění až 7.42 krát pomalejší. Start nás pobavil a bez větších zádrhelů jsme dorazili až na šestku. Malá zdržení vznikla při hledání stanovišť 2B a 3 a také jsme si museli od jednoho z konkurenčních týmů vyžebrat drátek na čtyřce, ale šifra z trojicemi byla krásná a stejně tak procházka podél plotu svíčkami ozářeného hřbitova.
Nechybělo mnoho, a mohli jsme na krychli nabrat mnohahodinovou ztrátu jako většina týmů. Naštěstí se nám ale podařilo z písmen odhadnout, že další stanoviště bude v ulici, která obsahuje Y, ale ne L a S, a z toho nám jako jasný kandidát vypadla HEYDUKOVA. Když zbylá písmena dávala možnost poskládat RYBNIK a zbytek vypadal na něco jako PROJDETE a TMOU9!, byly to dost pádné indicie, abychom se tam s Járou šli podívat. Cestou ani na místě jsme nepotkali ani nohu, takže nám spadl kámen ze srdce, když tam šifra opravdu byla.
Než dorazil zbytek týmu, měli jsme sedmičku, David se se slovy: "Když uvidíte ostatní týmy, že jdou jinudy, tak si toho nevšímejte, správně jdeme my," ujal mapy, a postupovali jsme hladce až na desítku. Z telefonátu Prahorám jsme věděli, že jsou v čele, cca o stanoviště před námi, a z vrcholové knihy, že je před námi ještě dalších sedm týmů. Šest z nich jsme přeskočili na desítce a tento stav vydržel až do cíle. Na 12, 13 a 14 jsme ztratili nemálo času hledáním šifry na stanovišti, ovšem díky rychlému luštění a závěrečnému sprintu jsme druhý ...and all that jazz nakonec u dveří Salesiánského střediska dostihli. Nad smirkovými písmeny jsme ale příliš dlouho diskutovali o strategii, takže to jazzmani zvládli dřív a zaslouženě uhájili druhou příčku. Pogratulovali jsme Prahorám, které konečně prolomily svou tmářskou smůlu, chvíli pokecali a pak se odebrali na kutě.
Tmou jsme si užili a děkujeme orgům za várku motivace a výzev pro přípravu jejího jarního protipólu. Asi by nás bavila ještě o trochu víc, kdyby byly šifry v terénní části o něco těžší, takto jsme měli princip vždy prakticky okamžitě a hlavním zdrojem našich ztrát se (kromě krychle) stalo dohledávání stanovišť. Oceňujeme pestrost šifer i trasy a bezchybnou organizaci.
Zapsal Dalibor
Před hrou jsme se potkali s Prahorami, s jejichž letošní sestavou nás pojilo hodně vazeb, a Tom mi dokonce obětavě pomáhal těsně před hrou shánět po Brně rybářskou stoličku, kterou jsem nechal doma a bez které je moje luštění až 7.42 krát pomalejší. Start nás pobavil a bez větších zádrhelů jsme dorazili až na šestku. Malá zdržení vznikla při hledání stanovišť 2B a 3 a také jsme si museli od jednoho z konkurenčních týmů vyžebrat drátek na čtyřce, ale šifra z trojicemi byla krásná a stejně tak procházka podél plotu svíčkami ozářeného hřbitova.
Nechybělo mnoho, a mohli jsme na krychli nabrat mnohahodinovou ztrátu jako většina týmů. Naštěstí se nám ale podařilo z písmen odhadnout, že další stanoviště bude v ulici, která obsahuje Y, ale ne L a S, a z toho nám jako jasný kandidát vypadla HEYDUKOVA. Když zbylá písmena dávala možnost poskládat RYBNIK a zbytek vypadal na něco jako PROJDETE a TMOU9!, byly to dost pádné indicie, abychom se tam s Járou šli podívat. Cestou ani na místě jsme nepotkali ani nohu, takže nám spadl kámen ze srdce, když tam šifra opravdu byla.
Než dorazil zbytek týmu, měli jsme sedmičku, David se se slovy: "Když uvidíte ostatní týmy, že jdou jinudy, tak si toho nevšímejte, správně jdeme my," ujal mapy, a postupovali jsme hladce až na desítku. Z telefonátu Prahorám jsme věděli, že jsou v čele, cca o stanoviště před námi, a z vrcholové knihy, že je před námi ještě dalších sedm týmů. Šest z nich jsme přeskočili na desítce a tento stav vydržel až do cíle. Na 12, 13 a 14 jsme ztratili nemálo času hledáním šifry na stanovišti, ovšem díky rychlému luštění a závěrečnému sprintu jsme druhý ...and all that jazz nakonec u dveří Salesiánského střediska dostihli. Nad smirkovými písmeny jsme ale příliš dlouho diskutovali o strategii, takže to jazzmani zvládli dřív a zaslouženě uhájili druhou příčku. Pogratulovali jsme Prahorám, které konečně prolomily svou tmářskou smůlu, chvíli pokecali a pak se odebrali na kutě.
Tmou jsme si užili a děkujeme orgům za várku motivace a výzev pro přípravu jejího jarního protipólu. Asi by nás bavila ještě o trochu víc, kdyby byly šifry v terénní části o něco těžší, takto jsme měli princip vždy prakticky okamžitě a hlavním zdrojem našich ztrát se (kromě krychle) stalo dohledávání stanovišť. Oceňujeme pestrost šifer i trasy a bezchybnou organizaci.
Zapsal Dalibor
Zpět na zápisky