Řešení úkolu č.15
Pozorování: evidentně nějaká substituce, víme, jak je kódováno x (zelená, bílá, zelená). Zelená barva se dá možná složit jako modrá + žlutá. Tím pádem by se nejednalo o rastr 1×3, ale 2×3.
Na frekvenční analýzu je toho poměrně málo. I ta analýza ovšem může pomoci.
- Jeden z barevně jednoduchých znaků (modrá-bílá-bílá) se dvakrát opakuje, mohla by to tedy být samohláska - pravděpodobně A (které by se nacházelo na konci názvu nějaké ulice).
- Máme před sebou rastr o výšce 3 a zdánlivé šířce 1.
- Pokud si však uvědomíme, že zelená je výsledkem operace žlutá + modrá, pak vlastně máme rastr o výšce tři a šířce dva (modrá s bílou, žlutá s bílou, modrá se žlutou, bílá s bílou).
- Všimněme si také, že více bílé je ve “spodních” patrech, naopak nahoře je bílé méně (nikdy bílá s bílou), protřelému týmu by už tato informace mohla indikovat Braillovo písmo.
- Můžeme se vrátit k nejjednoduššímu znaku, ten je ve vrstvách zapsatelný jako: modrá-bílá, bílá-bílá, bílá-bílá. Pokud si to zapíšeme do tabulky, mohlo už by nám toto rozložení mohlo zcela jasně připomenout nejjednodušší znak v Braillově písmu, A (obsazený pouze horní levý čtverec).
- Právě znak A nám také prozrazuje, jak máme uspořádat “sloupce” - který sloupec je modrý a který žlutý (ostatně vyzkoušet tyto dvě možnosti nedá moc práce ani na jiných písmenech, daleko častěji než v morseovce nemá Braill jednoduše převrátitelné znaky).
- Vychází ZSARMENSKA.