Zážitky a reakce týmů
Tým "Happy Matfyz Friends" napsal:
Na TMOU byl náš tým letos poprvé, 9. šifrovačka týmu, moje 10., moc jsem se na ní těšila.
Cestou ve vlaku z Prahy se nám podařilo zabrat si kupé celé pro sebe a hned jsme si začali kreslit vlajku. Říkali jsme si, že jen s názvem týmu a obrázky nás 5 asi moc originální nebudeme, ale nakonec jsme žádnou podobnou nezahlédli.
Do Brna jsme dorazili v 15.15. Vypadalo to, že máme spoustu času. Já jsem si ještě šla do Tesca koupit čelovku, jelikož jsem na to v Praze zapomněla a ta stará moc nesvítí. A když jsem zjistila, že jako jediná z týmu mám baterku, mapu, ... Začala jsem uvažovat, že se na svůj nespolehlivý tým příště vykašlu a seženu si jiný. Nebýt mě, nikam bychom nejeli.
Po chvíli jsme se našli s naším Brňákem, kterého jsem viděla poprvé, a vyrazili jsme k výstavišti. Cestou se mě začínala zmocňovat panika, že nestihneme registraci. Na to Honza jako vždy reagoval, že stejně všechny šifrovačky začínají pozdě. Přitom začátky mají max. pár minut zpoždění. Nakonec jsme to ale těsně stihli. Pak už byl je problém najít zbytek týmu; než jsem vyzvedla startovní obálku, stihli se mi ztratit.
Těšila jsem se, že při zahájení všichni budeme zpívat hymnu, bohužel se ale tak nestalo.
Hra byla zahájena. Rozdělili jsme mezi sebe tu spoustu papíru a začali luštit. Lukáš se pokusil něco zjistit z propisky, ale nepodařilo se. Tak jsem si ji vzala já a po chvilce ji násilím otevřela. A hned bylo jedno heslo na světě. Pak jsem ještě během chvilky vyluštila heslo ze jmen v kalendáři. Postupně jsme odhalili s pomocí nápověd další hesla a po necelých 3 hodinách jsme měli většinu slov v grafu doplněných. Že bude výsledné heslo nějaký vzor začal propagovat Honza, ale jelikož je původem Slovák, výsledné odhalení bylo na mě (případně Lukášovi). S Lukášem jsme si oběhli pěkně celé kolečko v kuse, ostatní lenoší zvládli jen půlku.
Šifru 2 jsme měli během chviličky vyluštěnou a vydali jsme se vyzvednout 3. S ní jsme chtěli zajít někam do tepla na jídlo, to nám ale nevyšlo. Vydali jsme se tedy hledat mřížky. Po chvíli jsme měli všechny a k 6 z nich i zadání na výpočet vzorce. S mřížkami se většina týmu usadila v KFC a já se vydala počítat sochy a reliéfy, které jsme ještě neměli. Moc se mi ale nedařilo v počítání, 2x mi vyšlo u 2 mřížek stejné číslo. Lukášovi se téměř podařilo odhalit vývoj mřížek i bez přesného pořadí. Kdybychom to po něm někdo zkontrolovali, určitě bychom na to přišli.... Chvilku po půlnoci nás opustili Marcel a Brňák a my se v půl 2 vydali pro náhradní šifru.
Zadání se mi velmi líbilo a byla jsem odhodlaná, že musím odhalit princip. Po chvilce jsem v tom uviděla římské číslice, po neúspěchu na Krtčí norou a díky tomu úspěchu na Studně můj oblíbený princip:-).
Po vyzvednutí 4 jsme si poslechli, je-li zpívaná verze hymny stejná jako tištěná, a vydali jsme si hledat pěkné místečko, kde bude více světla. Porovnávali jsme s původní verzí, počítali slova, ale až po asi půl hodině jsme zjistili, že se shodují počty písmen. Porovnáním jsem našla slovo ULICE a zbytek byl za chvíli na světě.
S 5 jsme se ubytovali pod nějaký výklenek u silnice. Zadání jsem si stačila jen 2x přečíst a už jsme se přesouvali někam jinam, kde bude méně pršet. Zadání se mi strašně líbilo. Cestou jsem si vybarvovala stejné věty. Nakonec jsme zaparkovali na nějaké zastávce a po chvíli nás opustil Honza a jel zpět do Prahy, tak jsme zbyli jen 2. Z opakujících se vět jsem vyluštila RONDO, ale nic takového jsem na mapě nenašla. Tak jsem celé řešení dlouze překontrolovala, ale chybu jsme nenašla. Pak jsem ještě odhalila princip, jak expandovat kód, ale vyšlo mi v něm 45 čísel, zatímco řetězec znaků na rozluštění jich měl 46, několikrát jsem to přepočítávala. Zkusila jsem to tedy aspoň sečíst, ale nic to nedalo.
Vydali jsme se tedy pro alternativní šifru. Tužkou jsem do formuláře předepsala Rondo, i když jsem to v mapě nenašla. Chvíli jsme před klubovnou počkali, než to budou přesně 3 hodiny od vyzvednutí originálu a vyzvedli jsme si náhradu. Potěšili mě, když mi oznámili, že Rondo je dobře:-) Nad alternativní šifrou jsme strávili víc než hodinu schovaní u nějaké garáže, nic jsme ale nevyluštili. Nakonec jsme se vrátili k původní šifře. Konečně jsem si všimla, kde jsou ty zbytečné mezery, které oddělují morseovku. Výsledek moc smyslu nedával (luštila jsem to z hlavy), to nás ale neznepokojilo, mělo to přece být zkomolené. Po kontrole to ale již vyšlo správně. Ještě jednou jsem zkusila rekurzivní kód a tentokrát mi to na počet vyšlo, dokonce jsem i správně vyzkoušela, že se to má odčítat. Kostel v zapadákově jsem nejdříve odhadla na Troubsko, na to by ale nestačilo 26cm pravítko, zvolila jsem tedy Ostopovice. Když už jsem věděla kde hledat, konečně jsem nalezla i Rondo. Lukáš vyluštil heslo "Nůžky". Kdybych se ho bývala zeptala, jak na to přišel, možná bychom dali dohromady, že je to špatně, ale to mě v tu chvíli nenapadlo. Každopádně šifra 5 se mi moc líbila.
Vydali jsme se do Bohunic. Cestou jsme samozřejmě několikrát přešli správnou ulici, tak jsme došli do té, kam jsme měli namířeno, úplně z druhé strany:-). Tam jsem si vzpomněla, že máme hledat šedou budovu. Procházením po sídlišti jsme ale nalezli pouze polohu cíle. Na něm bylo napsáno, že pokud hledáme 6, máme lépe zaměřit. Obešli jsme tedy spoustu okolních budov, pokusili se najít řešení i pomocí Troubska, ale nepomohlo to. Po asi hodině a půl hledání v dešti jsme to vzdali a vydali se do cíle. Tam jsem zjistila, že kostel měl být v Bosonohách, na naší mapě (pokud se tomu promočenému papíru ještě dá říkat mapa) ale žádný není.
Hra se mi moc líbila, sama sebe jsem překvapila tím, kolik šifer se podařilo mě samotné rozluštit, ale část týmu mě zklamala tím, že to tak brzy vzdali.
Cestou ve vlaku z Prahy se nám podařilo zabrat si kupé celé pro sebe a hned jsme si začali kreslit vlajku. Říkali jsme si, že jen s názvem týmu a obrázky nás 5 asi moc originální nebudeme, ale nakonec jsme žádnou podobnou nezahlédli.
Do Brna jsme dorazili v 15.15. Vypadalo to, že máme spoustu času. Já jsem si ještě šla do Tesca koupit čelovku, jelikož jsem na to v Praze zapomněla a ta stará moc nesvítí. A když jsem zjistila, že jako jediná z týmu mám baterku, mapu, ... Začala jsem uvažovat, že se na svůj nespolehlivý tým příště vykašlu a seženu si jiný. Nebýt mě, nikam bychom nejeli.
Po chvíli jsme se našli s naším Brňákem, kterého jsem viděla poprvé, a vyrazili jsme k výstavišti. Cestou se mě začínala zmocňovat panika, že nestihneme registraci. Na to Honza jako vždy reagoval, že stejně všechny šifrovačky začínají pozdě. Přitom začátky mají max. pár minut zpoždění. Nakonec jsme to ale těsně stihli. Pak už byl je problém najít zbytek týmu; než jsem vyzvedla startovní obálku, stihli se mi ztratit.
Těšila jsem se, že při zahájení všichni budeme zpívat hymnu, bohužel se ale tak nestalo.
Hra byla zahájena. Rozdělili jsme mezi sebe tu spoustu papíru a začali luštit. Lukáš se pokusil něco zjistit z propisky, ale nepodařilo se. Tak jsem si ji vzala já a po chvilce ji násilím otevřela. A hned bylo jedno heslo na světě. Pak jsem ještě během chvilky vyluštila heslo ze jmen v kalendáři. Postupně jsme odhalili s pomocí nápověd další hesla a po necelých 3 hodinách jsme měli většinu slov v grafu doplněných. Že bude výsledné heslo nějaký vzor začal propagovat Honza, ale jelikož je původem Slovák, výsledné odhalení bylo na mě (případně Lukášovi). S Lukášem jsme si oběhli pěkně celé kolečko v kuse, ostatní lenoší zvládli jen půlku.
Šifru 2 jsme měli během chviličky vyluštěnou a vydali jsme se vyzvednout 3. S ní jsme chtěli zajít někam do tepla na jídlo, to nám ale nevyšlo. Vydali jsme se tedy hledat mřížky. Po chvíli jsme měli všechny a k 6 z nich i zadání na výpočet vzorce. S mřížkami se většina týmu usadila v KFC a já se vydala počítat sochy a reliéfy, které jsme ještě neměli. Moc se mi ale nedařilo v počítání, 2x mi vyšlo u 2 mřížek stejné číslo. Lukášovi se téměř podařilo odhalit vývoj mřížek i bez přesného pořadí. Kdybychom to po něm někdo zkontrolovali, určitě bychom na to přišli.... Chvilku po půlnoci nás opustili Marcel a Brňák a my se v půl 2 vydali pro náhradní šifru.
Zadání se mi velmi líbilo a byla jsem odhodlaná, že musím odhalit princip. Po chvilce jsem v tom uviděla římské číslice, po neúspěchu na Krtčí norou a díky tomu úspěchu na Studně můj oblíbený princip:-).
Po vyzvednutí 4 jsme si poslechli, je-li zpívaná verze hymny stejná jako tištěná, a vydali jsme si hledat pěkné místečko, kde bude více světla. Porovnávali jsme s původní verzí, počítali slova, ale až po asi půl hodině jsme zjistili, že se shodují počty písmen. Porovnáním jsem našla slovo ULICE a zbytek byl za chvíli na světě.
S 5 jsme se ubytovali pod nějaký výklenek u silnice. Zadání jsem si stačila jen 2x přečíst a už jsme se přesouvali někam jinam, kde bude méně pršet. Zadání se mi strašně líbilo. Cestou jsem si vybarvovala stejné věty. Nakonec jsme zaparkovali na nějaké zastávce a po chvíli nás opustil Honza a jel zpět do Prahy, tak jsme zbyli jen 2. Z opakujících se vět jsem vyluštila RONDO, ale nic takového jsem na mapě nenašla. Tak jsem celé řešení dlouze překontrolovala, ale chybu jsme nenašla. Pak jsem ještě odhalila princip, jak expandovat kód, ale vyšlo mi v něm 45 čísel, zatímco řetězec znaků na rozluštění jich měl 46, několikrát jsem to přepočítávala. Zkusila jsem to tedy aspoň sečíst, ale nic to nedalo.
Vydali jsme se tedy pro alternativní šifru. Tužkou jsem do formuláře předepsala Rondo, i když jsem to v mapě nenašla. Chvíli jsme před klubovnou počkali, než to budou přesně 3 hodiny od vyzvednutí originálu a vyzvedli jsme si náhradu. Potěšili mě, když mi oznámili, že Rondo je dobře:-) Nad alternativní šifrou jsme strávili víc než hodinu schovaní u nějaké garáže, nic jsme ale nevyluštili. Nakonec jsme se vrátili k původní šifře. Konečně jsem si všimla, kde jsou ty zbytečné mezery, které oddělují morseovku. Výsledek moc smyslu nedával (luštila jsem to z hlavy), to nás ale neznepokojilo, mělo to přece být zkomolené. Po kontrole to ale již vyšlo správně. Ještě jednou jsem zkusila rekurzivní kód a tentokrát mi to na počet vyšlo, dokonce jsem i správně vyzkoušela, že se to má odčítat. Kostel v zapadákově jsem nejdříve odhadla na Troubsko, na to by ale nestačilo 26cm pravítko, zvolila jsem tedy Ostopovice. Když už jsem věděla kde hledat, konečně jsem nalezla i Rondo. Lukáš vyluštil heslo "Nůžky". Kdybych se ho bývala zeptala, jak na to přišel, možná bychom dali dohromady, že je to špatně, ale to mě v tu chvíli nenapadlo. Každopádně šifra 5 se mi moc líbila.
Vydali jsme se do Bohunic. Cestou jsme samozřejmě několikrát přešli správnou ulici, tak jsme došli do té, kam jsme měli namířeno, úplně z druhé strany:-). Tam jsem si vzpomněla, že máme hledat šedou budovu. Procházením po sídlišti jsme ale nalezli pouze polohu cíle. Na něm bylo napsáno, že pokud hledáme 6, máme lépe zaměřit. Obešli jsme tedy spoustu okolních budov, pokusili se najít řešení i pomocí Troubska, ale nepomohlo to. Po asi hodině a půl hledání v dešti jsme to vzdali a vydali se do cíle. Tam jsem zjistila, že kostel měl být v Bosonohách, na naší mapě (pokud se tomu promočenému papíru ještě dá říkat mapa) ale žádný není.
Hra se mi moc líbila, sama sebe jsem překvapila tím, kolik šifer se podařilo mě samotné rozluštit, ale část týmu mě zklamala tím, že to tak brzy vzdali.
Zpět na zápisky