Zážitky a reakce týmů
Tým "Mimina" napsal:
Mimina
======
Ahoj, posilam Vam trochu opozdene nase postrehy z letosiho TMOU.
O TMOU jsme se primarne dozvedeli zrejme od Lenky Zdeborove. Pak,
zejmena prostrednictvim emailovych kontaktu, postupne
vykrystalizovalo slozeni tymu, v nemz jsme se navzajem znali jen
castecne (jak se pozdeji ukazalo, bylo dulezite, ze dva clenove
tymu byli Brnaci).
Myslim, ze znalost Brna byla v prubehu hry dost dulezita. Ne ze
by byla nutnou podminkou k dokonceni hry, ale mohla lecos
urychlit (zejmena prepravu mestskou dopravou). Neberte to ale
jako vytku (prestoze jsem Prazak), potreba znalosti brnenskych
realii byla mensi nez jsem se obaval a jinak se to asi ani udelat
nedalo. Nebrnackost rozhodne nebyla zadnou stezejni prekazkou.
Narocnost sifer mi prisla docela dobre zvolena. S vetsinou z nich
jsme si poradili briskne (1,2,4,5,8,9) a i tech par dele
trvajicich (3,6,10) bylo nakonec rozlousknuto drive nez se mohla
dostavit apatie a beznadej.... tedy az na tu pro nas osudnou 11.
U ni se uz po marnem vicenez trihodinovem analyzovani textu o
Jarmile ta apatie skutecne dostavila a spolu se zimou rozhodla,
ze jsme vymekli a zabalili to. V cili jsme tak sice byli prvni,
ale ne tak jak bychom si predstavovali. Dodnes ve me prevlada
pocit nastvanosti nad vlastni blbosti, neb si cim dal vic
uvedomuji, jak blizko jsme tomu rozlusteni byli a jak dobre jsme
mohli dopadnout, kdyby se to povedlo (treba tym, ktery byl
nakonec druhy dorazil na Chocholu asi az hodinu po nas).
Ze zazitku naseho tymu vybiram ten asi nejzajimavejsi, spojeny s
cestou na Chocholu:
Nevim jak se to mohlo stat ale místo 187 stupnu jsme jaksi
zamerili uhel pouze 173 (jak jsme posleze zjistili). Na mape nam
v tomto smeru padl do oka jisty vodojem. Nase zklamani nad tim,
ze jsme po dorazeni na misto u daneho vodojemu nic nenasli bylo
zahy vyvazeno radosti, kdyz jsme premerenim (opet se spatnym
uhlem) ucinili korekci naseho puvodniho mereni a jako cilovy bod
urcili skupinu chatek na lesni ceste opodal. Tato nadeje byla
notne posilena tim, ze uz pri ceste k vodojemu jsme na teto ceste
videli svitit nejake svetylko. Aha, rekli jsme si, tak to oni nam
takhle svetlem oznacuji to misto, kde lezi zprava, abysme to lip
nasli. Po priblizeni k danemu mistu jsme zjistili, ze zdrojem
onoho svetla je kabinove osvetleni zaparkovaneho automobilu. Aha,
tak to oni tam dokonce na nas cekaji a aby jim nebyla zima tak si
vlezli do auta... Nicmene po prichodu na misto a dukladnem
ohledani vozu svitilnami se k nasemu zklamani z posadky vozu
nevyklubala skupina organisatoru ale jista dvojice opacneho
pohlavi. Pote co muzska cast teto dvojice stahla okenko, probehla
asi nasledujici konverzace :
Mimina(zdvorile) : "Nemate pro nas nahodou nejaky listecek?"
dotycny (agresivne) : "Nemam a jestli hned nevypadnete tak vam
rozbiju drzku." (smele, lec v dane situaci pomerne odvazne,
vzhledem k tomu ze nas bylo 5)
Mimina(zdvorile a s usmevem na rtech) : "Hm, tak
dekujem. Nashledanou. :-)"
Uznavam, ze nase "navsteva" jim (zejmena vzhledem k pravdepodobne
zamyslene cinnosti)nejspis neprisla zrovna vhod a ponekud
agresivnejsi chovani tak bylo omluvitelne,... ale uznejte sami,
ze zaparkovat si vuz 2.11.2001 okolo 24:00 2,6km pod azimutem 173
stupnu od vajicka bylo od nich dosti neprozirave.
Po tomto neuspechu jsme provedli treti, tentokrat jiz spravne
vymereni ciloveho bodu a vydali se vzhuru na Chocholu.
Drobne vyhrady mam vlastne jen dve.
1)Prestoze vaseho cloveka, ktery zarizoval pocasi, je mozno
pochvalit za polojasnou uplnkovou noc bez deste, nelze opomenout
jiste nedostatky v teplotni oblasti. Pro priste bych pozadoval
alspon tak o 5 stupnu tepleji.
2)S tim souvisi i druhy navrh. Myslim ze by bylo pro priste
vhodne predem rezervovat dostatecnou kapacitu v hostincich v
blizkosti nejtezsich sifer mestske casti. Letos jsme se totiz
napriklad v Komine vesli az do ctrvte hospody, coz uz je myslim
na hranici opravnenosti pozadavku na psychickou a fyzickou
odolnost soutezicich.
Zaverem bych vam chtel za sebe i za cely tym podekovat za skvelou
hru. TMOU jsme se vsichni ucastnili poprve, ale doufam ze ne
naposled. Uz se tesime na pristi rok.
za tym Mimina - Martin Dienstbier
======
Ahoj, posilam Vam trochu opozdene nase postrehy z letosiho TMOU.
O TMOU jsme se primarne dozvedeli zrejme od Lenky Zdeborove. Pak,
zejmena prostrednictvim emailovych kontaktu, postupne
vykrystalizovalo slozeni tymu, v nemz jsme se navzajem znali jen
castecne (jak se pozdeji ukazalo, bylo dulezite, ze dva clenove
tymu byli Brnaci).
Myslim, ze znalost Brna byla v prubehu hry dost dulezita. Ne ze
by byla nutnou podminkou k dokonceni hry, ale mohla lecos
urychlit (zejmena prepravu mestskou dopravou). Neberte to ale
jako vytku (prestoze jsem Prazak), potreba znalosti brnenskych
realii byla mensi nez jsem se obaval a jinak se to asi ani udelat
nedalo. Nebrnackost rozhodne nebyla zadnou stezejni prekazkou.
Narocnost sifer mi prisla docela dobre zvolena. S vetsinou z nich
jsme si poradili briskne (1,2,4,5,8,9) a i tech par dele
trvajicich (3,6,10) bylo nakonec rozlousknuto drive nez se mohla
dostavit apatie a beznadej.... tedy az na tu pro nas osudnou 11.
U ni se uz po marnem vicenez trihodinovem analyzovani textu o
Jarmile ta apatie skutecne dostavila a spolu se zimou rozhodla,
ze jsme vymekli a zabalili to. V cili jsme tak sice byli prvni,
ale ne tak jak bychom si predstavovali. Dodnes ve me prevlada
pocit nastvanosti nad vlastni blbosti, neb si cim dal vic
uvedomuji, jak blizko jsme tomu rozlusteni byli a jak dobre jsme
mohli dopadnout, kdyby se to povedlo (treba tym, ktery byl
nakonec druhy dorazil na Chocholu asi az hodinu po nas).
Ze zazitku naseho tymu vybiram ten asi nejzajimavejsi, spojeny s
cestou na Chocholu:
Nevim jak se to mohlo stat ale místo 187 stupnu jsme jaksi
zamerili uhel pouze 173 (jak jsme posleze zjistili). Na mape nam
v tomto smeru padl do oka jisty vodojem. Nase zklamani nad tim,
ze jsme po dorazeni na misto u daneho vodojemu nic nenasli bylo
zahy vyvazeno radosti, kdyz jsme premerenim (opet se spatnym
uhlem) ucinili korekci naseho puvodniho mereni a jako cilovy bod
urcili skupinu chatek na lesni ceste opodal. Tato nadeje byla
notne posilena tim, ze uz pri ceste k vodojemu jsme na teto ceste
videli svitit nejake svetylko. Aha, rekli jsme si, tak to oni nam
takhle svetlem oznacuji to misto, kde lezi zprava, abysme to lip
nasli. Po priblizeni k danemu mistu jsme zjistili, ze zdrojem
onoho svetla je kabinove osvetleni zaparkovaneho automobilu. Aha,
tak to oni tam dokonce na nas cekaji a aby jim nebyla zima tak si
vlezli do auta... Nicmene po prichodu na misto a dukladnem
ohledani vozu svitilnami se k nasemu zklamani z posadky vozu
nevyklubala skupina organisatoru ale jista dvojice opacneho
pohlavi. Pote co muzska cast teto dvojice stahla okenko, probehla
asi nasledujici konverzace :
Mimina(zdvorile) : "Nemate pro nas nahodou nejaky listecek?"
dotycny (agresivne) : "Nemam a jestli hned nevypadnete tak vam
rozbiju drzku." (smele, lec v dane situaci pomerne odvazne,
vzhledem k tomu ze nas bylo 5)
Mimina(zdvorile a s usmevem na rtech) : "Hm, tak
dekujem. Nashledanou. :-)"
Uznavam, ze nase "navsteva" jim (zejmena vzhledem k pravdepodobne
zamyslene cinnosti)nejspis neprisla zrovna vhod a ponekud
agresivnejsi chovani tak bylo omluvitelne,... ale uznejte sami,
ze zaparkovat si vuz 2.11.2001 okolo 24:00 2,6km pod azimutem 173
stupnu od vajicka bylo od nich dosti neprozirave.
Po tomto neuspechu jsme provedli treti, tentokrat jiz spravne
vymereni ciloveho bodu a vydali se vzhuru na Chocholu.
Drobne vyhrady mam vlastne jen dve.
1)Prestoze vaseho cloveka, ktery zarizoval pocasi, je mozno
pochvalit za polojasnou uplnkovou noc bez deste, nelze opomenout
jiste nedostatky v teplotni oblasti. Pro priste bych pozadoval
alspon tak o 5 stupnu tepleji.
2)S tim souvisi i druhy navrh. Myslim ze by bylo pro priste
vhodne predem rezervovat dostatecnou kapacitu v hostincich v
blizkosti nejtezsich sifer mestske casti. Letos jsme se totiz
napriklad v Komine vesli az do ctrvte hospody, coz uz je myslim
na hranici opravnenosti pozadavku na psychickou a fyzickou
odolnost soutezicich.
Zaverem bych vam chtel za sebe i za cely tym podekovat za skvelou
hru. TMOU jsme se vsichni ucastnili poprve, ale doufam ze ne
naposled. Uz se tesime na pristi rok.
za tym Mimina - Martin Dienstbier
Zpět na zápisky