První tým mohl na toto stanoviště dorazit kolem třetí hodiny v noci. Tou dobou už Dosík s Marťasem umístili všechny terénní šifry a od stanoviště 14 volají Radkovi. Ten pro ně asi po půlhodině přijíždí z města autem. Kluci mezitím stihli slušně promrznout. Jak to, že ti naši účastníci nezmrznou? Úplnou smrt organizátorů zaplašila snad jen značně modifikovaná píseň proti trudomyslnosti. Její text se bohužel na těchto veřejných stránkách nedá uvést. To už by si o nás zkazili mínění i ti poslední, kteří nás ještě mají za slušný kluky. Odjíždíme do cílového stanoviště. Dosík a Raďa se ukládají ke spánku v autě, Marťas a Radek jedou k Marťasovi domů. Chceme si všichni trochu zdřímnout ať jsme ráno před účastníky svěží a krásní... no jo a kde jsou vlastně účastníci???

U veliké budovy seníku, skrytého uprostřed nočního lesa, čeká na týmy jedna z nejtěžších šifer celé hry. Teplota už je několik hodin pod bodem mrazu, čas pokročil ke kritickým hodinám nad ránem, kdy se tělo nejvíc začíná hlásit o spánek a předchozí šifra už dala mozku dost zabrat. Tady se rozhoduje. Kdo dojde do cíle, a kdo bude muset skončit?

Šifra obsahuje rozhovor dvou osob, A a B, a jak nám později napsala jedna účastnice, byla zvláštním způsobem tajemná hned, když si ji četli poprvé:

Když Raďa tuhle šifru vymyslel a poprvé nám ji ukázal, vůbec jsme nechápali, jak mu to mohlo takhle vyjít. První verze měla ještě několik drobných nedostatků, ale ty jsme společnými silami odstranili. Třeba nápověda, vedoucí na číslo sedm, byla původně napsána jako "šťastné číslo." Hodně nás překvapilo, když se ukázalo, že máme každý jiné šťastné číslo. Jak tedy účastníkům tu sedmičku napovědět. Čeho je jednoznačně sedm? Divy světa... no jo to oni určitě pojedou do nějakého muzea :o)... tak dny v týdnu... víš co se dá z těch sedmi slov vymyslet?!?... Tak co tam dát oboje? A ještě pro jistotu něco třetího... co třeba pavouk bez nohy... To už pak musí být těch sedm jasných úplně každému.

No úplně každému ne. Když někdy v noci zjišťujeme telefonem jak hra probíhá, říkají nám kamarádi v jednom týmu, že jsou právě u seníku, ale vůbec netuší co mají dělat s těmi třemi sedmičkami :o)

Tým, který volí číslo sedm, dělá dobře. Je však teprve na začátku. S jedním číslem a textem lze vyvádět neuvěřitelné věci. Kdo si však podtrhne sedmé slovo v každém odstavci, získá tuto větu: "Už hledáte šifru dobře, ještě rozpracovat ta čísla." Jaká čísla? No jo, vždyť každý odstavec navíc obsahuje právě jedno číslo. Když z každého slova, které vyšlo v prvním kroku vezmeme nyní ještě písmeno určené právě číslem v daném odstavci, objevuje se řešení: "U HUBERTA." Je to název vyhlídky, asi 2 km vzdálené. No sláva, všichni jako zázrakem ožívají. Jdeme tam!

Jo ještě něco i na tomto místě. Pravopisné chyby, kterých si některé týmy v textu všimly, nebyly úmyslem. Týmům, které v nich marně hledali řešení nezbývá než se omluvit. Další námět pro nás, v čem se napříště zlepšit... ach jo...

Co nás pobavilo:

Pár podivných náhod.

Jeden naprosto zoufalý týmů se šifrou praští. Ale co teď... Já nevím... Kdo má dneska svátek? Hubert. Tak co kdybychom šli k téhle vyhlídce U Huberta?

Zajímalo by nás, jestli si některý z týmů na tomto místě vzpomněl na restauraci U Huberta, u které byli účastníci vyloženi z autobusů...

zpět dál