Přijíždíme sem autem rovnou ze Soběšic. Raďova sestra se svojí kamarádkou, které nám pomáhají na tomto stanovišti, už mezitím umístily na parapet kapličky vzkaz, že zprávy jsou v odpadkových koších okolo. Tam je také ukryly před zraky kolemjdoucích. Kontrolujeme jestli je vše v pořádku. Radek bere z auta papírovou krabici a spolu s Březouchem odcházejí připravit stanoviště číslo čtyři. Než se stihnou vrátit, je u kaple první tým účastníků. Jsou tady docela brzy. Rychle nacházejí vzkaz na parapetu a berou si hlavní zprávu. O chvíli později přichází druhý tým a pak už velmi rychle za sebou další a další. Všichni zkoumají papír, který právě vytáhli z koše.

Deset fotografií na dvojstraně A4 znázorňuje deset nepříliš určitých detailů. Není příliš těžké pochopit, že je třeba hledat tyto objekty někde v okolí. Někoho možná napadá, že po jejich vyznačení do mapy vyjde nějaký průsečík, ale většina rychle chápe, že je jednotlivé fotografie postupně zavedou na další stanoviště. Není to tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo.

Naše původní obava, že se budou jednotlivé týmy navzájem sledovat se naštěstí nenaplňuje. V okamžiku, kdy se okolní ulice naplnily několika stovkami pátrajících lidí, je téměř nemožné sledovat, kdo kam postupuje. Postupně se ale většina přece jen dostává na ulici Bráfova, kde je, asi 500 m od Burianova náměstí, za křovím dobře ukrytý travnatý plácek. Na tomto psím cvičišti roste několik stromů a detail jednoho z nich je zachycen poslední fotografii. Pod tímto stromem je umístěno stanoviště číslo čtyři.

zpět dál