Zážitky a reakce týmů

Tým "@" napsal:


úvodem


Letos to bylo fakt dost dobré.

Loni jsem drsně kritizoval fintu s vlakem, která masózně anihilovala startovací pole zpět do bodu. Žvrtecy neanihilovaly nic, co by neanilihovaly teamy samy. Super.

Šifry, co jsme potkali, byly rovněž bezchybné, vetšina vyžadovala k lousknutí bystrý nápad, po kterém se prakticky plynule přečetla. Vymyslet takovou kopu šifer s nápadem je fakt makačka, orgům od nás proto patří uctivá pochvalná poklona.

start


Polně trhací akce, nejsme moc z Brna, takže jsme čekali až do levelu 2. Soumostí bylo kousek, Bílá hora taky a @/N (Mára) poznal Cyrdu a Metodem. Načež jsme se tam odebrali. Zaznamenal jedinou krátkou potíž -- na vagové zastávce si chtěl papír s 2A vypùjčit mně neznámý unavený pán. Ale vyhrál jsem.

testík


Spekulativně jsme se po částech sesunuli na čáru a pak na čaj a tam jsme to doluštili. Kupodivu jsme chybu neudělali (toho jsme se báli, zadání jsme měli jedno ;-) a v něm jsme škrtali) a mile nás překvapilo, že postup řešení byl prakticky přímý, bez odboček.

špilas


Sedli jsme, pak jsme se podle nápovědy (když tam byla, tak jsme ji brali :-) čučeli na švy a pak jsme šli za Brakem. Pravda, jediný @/N (Alf) z Brna se se mnou cestou nějak zakecal, takže Braka minul a musel se k němu vracet -- za trest sám.

kokot


Usedli jsme do restauračního zařízení, mrštili na ulici kokotem mezi bròáky a luštili. Prve jsme zbytečně prověřovali cesty (asi pro výpočetní úplnost řešení) evidentně pitomé, kdybychom to byli nedělali, byli bychom ušetřili tak 50 minut... Ukázalo se, že má ve Zlíně zapomenutá Hlavní Lušticí Složka Se Fším by fakt chyběla, kdybychom nebyli cestou vyzvedli náhradní instantně vytištěný telefonní přítulný tmavý manuál. Přesněji, museli bychom si posouvací tabulku vyvinout na koleně. Jistě chápete, že sepsat 17576/N písmen je těžký úkol. Zejména, jde-li o úhlednost.

orgec v kénigu


Shodou náhod, když jsme hópli na nádraží, procházela kolem hlídka Městské policie. Policista si zadání přečetl bez mrknutí oka, byl to starý praktik, rozloučil se a pokračoval. S mapou po přiřazení směrù jsem pak text plynule přečetl. Tedy žádný problém. Shodli jsme se (N*@/N), že tato šifra byla podprùměrně jednoduchá (až zbytečně příliš). Ale zase to byla legrace.

china peak


Chvíli jsme na to koukali. Až došlo na salám. @/N (MiK, bez salámu) na to však kápl a bylo to. Mohli jsme být rychlejší...

loyd


Tu jsme byli rychlejší. @/N (MiK, opět) prohlásil: "Loyd". A bylo to. Teda nebylo, čas to sebralo, ale už to bylo mechanické a přímočaré.

prýgl


Zde jsme prakticky skončili. Příchod 3.30, odjezd 7.00 :-(. Marušku jsme měli prakticky hned -- @/N (MiK) to vzal výpočetně úplně, @/N (já) uváženou oční permutací prvočísel, takže i @/N (MiK) si nakonec to správné řešení nechal
vnutit.

Problém byl s hudbou. Dlouho a opakovaně jsme hledali v rytmu morseovku, i názvy nástrojů jsme zkoušeli, ale
neklapalo to. @/N (já) normálně slyším a poznám v symfonickém orchestru nástroj který chci, tady jsem se nechytal.
Možná se pletu, ale myslím že většina těch sólových nástrojů byla syntetická. Poznám jednu syntézu od druhé,
ale nepoznám, že zrovna tato syntéza má být pojmenována saxofon. Budu se to muset doučit :-)

kývalka


Velké prakoviště. I pomyslel jsem, jak nám ta automobilová doprava skoro vůbec není v krajině vidět... No místo bylo jasné, text rovněž. Abecední luštitelé @/N (MiK) a @/N (Mára) se dokonce ani nenamáhali najít v textu všechna slova (nepozorní lenoši).

konečná


No a tady se nápad nedostavil. Již jsem se od @/N (Alf) dozvěděl, že byl táááákhle blízko :-) Poluštili jsme pár hodin a pak jsme šli na vlak.

Poslední co jsme zkusili, bylo zlomení šifry hrubou silou. Pomohli nám k tomu Větry z Jednoty. Postup jsme zvolili tento: oba teamy se ze vzdálenosti cca 20 metrů rozeběhly maximální rychlostí (300 z místa) k @/N (MiK), který udržoval list zadání ve výšce 1,37 m nad Zemí normálou rovnoběžně se směrem našeho běhu. Bohužel, ani po
této mohutné srážce nebyla šifra prolomena.

uzávěr


Nádherně jsme si zaluštili, znova dík orgům za to. Stále stojím u vytržení, že se letos povedlo nastavit u všech šifer (kromě 5 :-) prakticky stejnou obtížnost a přitom byl každý kousek fakt jiný. Sqělé.

Zpět na zápisky