Zážitky a reakce týmů
Tým "Tak Třeba Teď" napsal:
Náš již tým se kupodivu skoro celý schází včas ve složení Lukin, Tomáš, Martina a já. Pátý člen týmu Ivka právě hlásí, že přišla z práce a přijede o něco později a přidává se k nám až na druhém stanovišti. Martina si bere obě obálky a pak máme chvilku na nemístné hecování s ostatními známými týmy a luštění podivného plovoucího nápisu TMOU.
Úvodní video vyvolá vzpomínky na loňské ročníky, hymna a stmívající se večer naladí tu správnou atmosféru.. Řešení prvního úkolu jako správní brňáci máme celkem hned, rozdělujeme se, sraz je kostela. Testík nám dává celkem zabrat, je jasné jak na to, ale než přijdeme do konce, v řešení máme tam nějaké nesrovnalosti, i když nejvíc to vypadá na altánek. A jak říká Martina "Kde jinde je v Brně altánek než na Špilasu", takže s Ivkou odjíždějí do centra a my tři zůstáváme, že celý test znovu a systematicky projdeme.
Mezitím ale pro mě přichází daleko nejhorší chvíle celé hry - volají mi organizátoři, že prý nejede nápověda .... Vzhledem k tomu, že jsem webmaster TMOU stránek, mám dost problém. Domů je to celkem daleko, hesla sebou nemám a třeba to bude jenom nějaká drobnost, volám domů přítelkyni s tím, že si teď po telefonu něco málo naprogramuju. Po dvaceti minutách poněkud nervózního a marného hledání nějakého drobného překlepu ("... vidím tady napsaný if vykřičník rovnáse dolar juzrerej hranatá pravá apostrof stav apostrof hranatá levá závorka uzavřít...") je jasní, že je to bude nějaký větší problém a musím domů. Mezi tím asi třikrát volali orgové, že jim neustále volají nespokojení účastníci...
Ach jo, ach jo ať už jsem doma, MHD opět nezklame a dostat se z Židenic zabere do Krpole zabere dobrou půlhodinu. Během přesunu další dva telefonáty.. Po cestě aspoň promyslím, kde by mohla být chyba a asi pět minut po tom co jsem doběhl domů nápovědy jedou.. Je něco po osmé, vyřizuju další na..aný vzkazy na mailu, píšu rychlou omluvu do fóra. Jak se to stalo do teď nechápu, celou část s nápovědou jsem měl hotovou a otestovanou asi dva týdny před hrou (možná to bylo moc brzo?), funkce která vypisovala do select-boxu volby ale z knihovny nějak zmizela, prostě jsem ji asi nějak přepsal při dalších updatech.
Takže ještě jednou se omlouvám všem - účastníkům i orgům, jelikož jediný zásek letošní hry byl mou chybou. Špatný pocit z toho zůstal doteď.
Ještě malá příhoda - dome během horečného hledání chyby, kdy 99% mé pozornosti bylo upřeno na řešení problémů ve virtuálním světě, mi přítelkyně donesla čaj. Milé to od ní, leč mě jaksi neupozornila na to, že byl právě uvařen, takže jsem se klidně pořádně napil...No aspoň mám trochu umytou klávesnici a také si můžu dovolit tvrdit, že jako jediný tým jsme na hru měli s sebou kostičky ledu...
Zpět do hry..Je asi půl deváté a můj tým nezklamal - se zadáním trojky přichází ke mě domů a začínáme luštit v teple. Svačinka a teplý čaj mají výborný vliv na Ivku, která z básně během pěti minut vydoluje co je potřeba. Naše heslo hlavně nepřepálit začátek zvládáme opravdu dobře. Musíme počkat až čaj zchladne, vypijeme a zpět do terénu. Já se ještě zdržím a kontroluji průběh napovídaní, navíc v sobotu odpoledne se má automaticky zobrazit možnost vkládání statistik a review, což opět kontroluju, leč odteď nevěřím ničemu. Na zelným trhu mám trochu problém najít můj tým, kromě pár opilců u kašny zde postává polehává tak 50lidí, kteří všichni vypadají stejně. Po dvou telefonátech a mávání se nacházíme a celkem rychle přijdeme na princip. Občas trochu zakolísáme, protože se nám nechce věřit, že některá slova organizátoři znají. Stihneme prázdnou šalinu a po jedenácté jsme v mekaru. Krásná šifra, máme cíl, kontrolujeme to raději ještě jednou - je to nějak daleko, spoje už nejsou tak jdeme pěšky..Což odrazuje Ivku, která bydlí poblíž a jde spát. Kružítko jí ale bereme.
Na Palečáků krásný výhled na noční Brno a šifra č.6, náš první zásek. Vydáváme se špatným směrem, hledáme čeho může být 5, symetrie tam je, počítáme ... Kostky ledu jako povzbuzení tým odmítá a Tom ,Martina a Lukin jsou na chvíli spát, noc je opravdu teplá. Luštím sám, když se přistihnu, že myslím na úplně jiný věci a nápad nepřichází, vystřídám se Lukinem. Ten nás kolem čtvrté ráno vzbudí tím, že má nějaká písmena! Pohledem do mapy máme výsledek raz dva - Ruský vrch. Když jsem se Lukáš ptal jak na to přišel, - "No koukal jsem na to, začal jsem usínat a rozklížily se mi oči - a pak jsem to uviděl!". Naděje, že postoupíme dál nám s Lukášem vlila novou sílu do noh, ale Tom a Martina už odcházejí domů. Po 10minutách se ještě vracíme, aby nám Martina dala záchranou obálku.
Na Ruském vrchu jsme přesně 100., asi tak dva dny po Krtcích...No nic, dáme salám a koukáme, co že je ta sedmička. Ale po dvou hodinách je jasné, že je nad naše síly. Posouvání správně odhadujeme, čísla jsou tu postupně nějak "u sebe", ovšem 3D možnost nás nenapadne. Z hlášky jednoho odcházejícího týmu "..nejdýl nám trvalo jak jsme to rozstříhali.." nás napadne, jestli tu izolepu nám orgové nedali proto, abychom to měli pak čím slepit...
Ráno v osm to balíme, trolejbusem jsem doma hned. Dopoledne ještě znovu prozkouším všechno stránkách, dopisuji automatické generování statistik z dat dodaných z terénu, pak volají orgové, že hra skončí ve 12, čímž mi usnadňují práci, čekám do poledne, stránky se v pořádku překlopí do stavu po hře a jdu spát aspoň do večera.
Máme pár nových poznatků do dalších ročníků, kdy už zcela určitě vyhrajeme, nebo aspoň dojdeme:
Celkově toto byl ten nejlépe připravený ročník (ehm, až na ... já vím), úvod,hymna,závěr,přesun perfektní, počasí super - první ročník , kde jsem nepoužil všechno oblečení co jsem měl s sebou.
Tak Třeba Snad ... příště...!
Zapsal jak to viděl Tomík
Úvodní video vyvolá vzpomínky na loňské ročníky, hymna a stmívající se večer naladí tu správnou atmosféru.. Řešení prvního úkolu jako správní brňáci máme celkem hned, rozdělujeme se, sraz je kostela. Testík nám dává celkem zabrat, je jasné jak na to, ale než přijdeme do konce, v řešení máme tam nějaké nesrovnalosti, i když nejvíc to vypadá na altánek. A jak říká Martina "Kde jinde je v Brně altánek než na Špilasu", takže s Ivkou odjíždějí do centra a my tři zůstáváme, že celý test znovu a systematicky projdeme.
Mezitím ale pro mě přichází daleko nejhorší chvíle celé hry - volají mi organizátoři, že prý nejede nápověda .... Vzhledem k tomu, že jsem webmaster TMOU stránek, mám dost problém. Domů je to celkem daleko, hesla sebou nemám a třeba to bude jenom nějaká drobnost, volám domů přítelkyni s tím, že si teď po telefonu něco málo naprogramuju. Po dvaceti minutách poněkud nervózního a marného hledání nějakého drobného překlepu ("... vidím tady napsaný if vykřičník rovnáse dolar juzrerej hranatá pravá apostrof stav apostrof hranatá levá závorka uzavřít...") je jasní, že je to bude nějaký větší problém a musím domů. Mezi tím asi třikrát volali orgové, že jim neustále volají nespokojení účastníci...
Ach jo, ach jo ať už jsem doma, MHD opět nezklame a dostat se z Židenic zabere do Krpole zabere dobrou půlhodinu. Během přesunu další dva telefonáty.. Po cestě aspoň promyslím, kde by mohla být chyba a asi pět minut po tom co jsem doběhl domů nápovědy jedou.. Je něco po osmé, vyřizuju další na..aný vzkazy na mailu, píšu rychlou omluvu do fóra. Jak se to stalo do teď nechápu, celou část s nápovědou jsem měl hotovou a otestovanou asi dva týdny před hrou (možná to bylo moc brzo?), funkce která vypisovala do select-boxu volby ale z knihovny nějak zmizela, prostě jsem ji asi nějak přepsal při dalších updatech.
Takže ještě jednou se omlouvám všem - účastníkům i orgům, jelikož jediný zásek letošní hry byl mou chybou. Špatný pocit z toho zůstal doteď.
Ještě malá příhoda - dome během horečného hledání chyby, kdy 99% mé pozornosti bylo upřeno na řešení problémů ve virtuálním světě, mi přítelkyně donesla čaj. Milé to od ní, leč mě jaksi neupozornila na to, že byl právě uvařen, takže jsem se klidně pořádně napil...No aspoň mám trochu umytou klávesnici a také si můžu dovolit tvrdit, že jako jediný tým jsme na hru měli s sebou kostičky ledu...
Zpět do hry..Je asi půl deváté a můj tým nezklamal - se zadáním trojky přichází ke mě domů a začínáme luštit v teple. Svačinka a teplý čaj mají výborný vliv na Ivku, která z básně během pěti minut vydoluje co je potřeba. Naše heslo hlavně nepřepálit začátek zvládáme opravdu dobře. Musíme počkat až čaj zchladne, vypijeme a zpět do terénu. Já se ještě zdržím a kontroluji průběh napovídaní, navíc v sobotu odpoledne se má automaticky zobrazit možnost vkládání statistik a review, což opět kontroluju, leč odteď nevěřím ničemu. Na zelným trhu mám trochu problém najít můj tým, kromě pár opilců u kašny zde postává polehává tak 50lidí, kteří všichni vypadají stejně. Po dvou telefonátech a mávání se nacházíme a celkem rychle přijdeme na princip. Občas trochu zakolísáme, protože se nám nechce věřit, že některá slova organizátoři znají. Stihneme prázdnou šalinu a po jedenácté jsme v mekaru. Krásná šifra, máme cíl, kontrolujeme to raději ještě jednou - je to nějak daleko, spoje už nejsou tak jdeme pěšky..Což odrazuje Ivku, která bydlí poblíž a jde spát. Kružítko jí ale bereme.
Na Palečáků krásný výhled na noční Brno a šifra č.6, náš první zásek. Vydáváme se špatným směrem, hledáme čeho může být 5, symetrie tam je, počítáme ... Kostky ledu jako povzbuzení tým odmítá a Tom ,Martina a Lukin jsou na chvíli spát, noc je opravdu teplá. Luštím sám, když se přistihnu, že myslím na úplně jiný věci a nápad nepřichází, vystřídám se Lukinem. Ten nás kolem čtvrté ráno vzbudí tím, že má nějaká písmena! Pohledem do mapy máme výsledek raz dva - Ruský vrch. Když jsem se Lukáš ptal jak na to přišel, - "No koukal jsem na to, začal jsem usínat a rozklížily se mi oči - a pak jsem to uviděl!". Naděje, že postoupíme dál nám s Lukášem vlila novou sílu do noh, ale Tom a Martina už odcházejí domů. Po 10minutách se ještě vracíme, aby nám Martina dala záchranou obálku.
Na Ruském vrchu jsme přesně 100., asi tak dva dny po Krtcích...No nic, dáme salám a koukáme, co že je ta sedmička. Ale po dvou hodinách je jasné, že je nad naše síly. Posouvání správně odhadujeme, čísla jsou tu postupně nějak "u sebe", ovšem 3D možnost nás nenapadne. Z hlášky jednoho odcházejícího týmu "..nejdýl nám trvalo jak jsme to rozstříhali.." nás napadne, jestli tu izolepu nám orgové nedali proto, abychom to měli pak čím slepit...
Ráno v osm to balíme, trolejbusem jsem doma hned. Dopoledne ještě znovu prozkouším všechno stránkách, dopisuji automatické generování statistik z dat dodaných z terénu, pak volají orgové, že hra skončí ve 12, čímž mi usnadňují práci, čekám do poledne, stránky se v pořádku překlopí do stavu po hře a jdu spát aspoň do večera.
Máme pár nových poznatků do dalších ročníků, kdy už zcela určitě vyhrajeme, nebo aspoň dojdeme:
- Nikdy nevěř něčemu, co jsi programoval před 14dny a pak stokrát upravil
- Čaj s mlékem a káva s mlékem se po dvanácti hodinách v termosce nedají rozeznat.
- Když organizátoři napíšou na obálku - "Otevřít až po 18h", je dobré na tuto obálku otevřít po 18h, nehledě na to, že víme, kam máme jít.
- Dále vůbec není dobré na tuto obálku během hry zapomenout.
- A úplně to nejdůležitější je - nenechat ji v batohu někoho, kdo právě odchází domů...
Celkově toto byl ten nejlépe připravený ročník (ehm, až na ... já vím), úvod,hymna,závěr,přesun perfektní, počasí super - první ročník , kde jsem nepoužil všechno oblečení co jsem měl s sebou.
Tak Třeba Snad ... příště...!
Zapsal jak to viděl Tomík
Zpět na zápisky