Zážitky a reakce týmů
Tým "coredump" napsal:
Lépe než ychtylové aneb kterak coredump řešil TMOU 7
Na stadionu není vůbec jasné, kolik nás letos půjde.
Jedna manželka v porodnici, Honza a Martin hlásí počáteční stadia chřipky nebo co.
Spektakulární úvod (Buty i hymna nám pak zní v hlavě ještě dlouho),
most na Krásného poznávám hned, ale raději počkám ještě jednu úroveň
pro potrvrzení. Se všemi částmi se pak scházíme u Dělňáku v parku
a luštíme. Vychází azimut a vzdálenost, zbytek moc ne. Tak se rozdělujeme
k prověření několika pravděpodobných možností, zbytek týmu řeší dál.
Martin nachází další zadání v altánku. Básnička je pěkná, řešíme ve
fast foodu u nádraží. Pak dostáváme kokos, který vypijeme a začneme pojídat
dřív než si přečteme, že to nemáme dělat :-) Řešíme na schodech, odkud nás
za chvíli někdo vyhazuje. Přesuneme se o kus dál, ale za chvíli nás ten stejný
člověk přijde vyhodit. Ukecáme to na 10 minut, což naštěstí taky stíháme.
V parku na Božetěchově vidíme jen jeden tým, po chvíli odcházejí. I my
po chvíli kešneme cirátně, pak popojedeme autobusem, a vysíláme Rychlého
posla na kopec. Pak máme chvíli problém se sejít. Vyřešíme čínské znaky
a zjišťujeme, že jsme měli raději sejít na opačnou stranu kopce do Komína.
Chaosíme s výběrem nejvhodnějšího spoje, posloucháme CDčko, a těsně před tím
než přijede trolejbus nás Martin ukecá ať jedeme jiným autobusem, že to
určitě bude kratší. Cestou tvrdí, že Ruský vrch je jen ulice a že tam
je krajina rovná jak placka. Dochází pak k zajímavému jevu, kdy všichni
jdeme do kopce, zatímco on po naprosto rovné krajině.
Vrcholová kniha - jsme čtvrtí o pár desítek minut. Odcházíme dál od stanoviště
i od větru. Napadá nás princip "patnáctky" - prvních pár tahů sedí, ale
bez papíru to luštit moc nejde. Tak vystřihujeme čtverečky. Černá písmena
dávají smysl, bílá ovšem i s heslem nikoliv. Pak si všímáme že pár prvních
bílých písmen je ještě smysluplný text. Stíháme ještě první rozjezd
z Branky na Přístaviště.
Novákovic děti nám dávají zabrat, ale časem zjistíme, že jednička je pro součin
dobré číslo. Štěpán s Honzou zatím dokončují řešení hudebního úkolu. Před
odjezdem ještě vzpomínáme, jestli cirátně bylo doleva nebo doprava, a
diskutujeme, jestli vaga jsou koleje nebo troleje. Půlnoční autobus je
jen náš.
Z parkoviště u okruhu se snažíme vypadnout dřív, než přijede další autobus.
Žádný ale nepotkáváme. Po hře jsme zjistili, že další tým jel až před půl
druhou. Nacházíme papír s kostičkami a snažíme se aplikovat - podle mého
názoru Trójskou - nápovědu. Docela to jde, počet sloupců je dělitelný
čtyřmi a počet řádků dvěma. Pak zkoušíme přeložit papír napůl a prosvítit.
Vychází zajímavé obrazce, některé připomínají písmena. Všímáme si, že
po přeložení napůl se černé čtverečky z jedné strany nikde nepřekryjí
s čverečky z druhé strany (po pár hodinách zjistíme, že přecejen jeden
takový je). Krtci+ mezitím odcházeji zřejmě se správným řešením.
Zkoušíme všechno možné, různě pospáváme, až pak zrovna
probudivší se Martin řekne, jestli to náhodou není morseovka (tu jsme ovšem
v mnoha variantách zkoušeli a nic). Nicméně jeho způsob dává prvních pár
písmen smysluplně, a tak máme po čtyřech hodinách řešení.
Základna Hvízdalka - před námi je asi pět týmů, těsně před námi Ho-Wa-Da,
se kterými vstupujeme do podzemního bunkru. Pak odcházíme řešit opodál do lesa.
Několikrát dostáváme "střed kruhu". Nacházíme různé body na mapě, které
jsou středy kružnice proložené jinými označenými body. Zkoušíme
třeba body "S, T, R, E, D", ale neleží na kružnici. Nakonec vybíráme
bod N, který je středem dokonce dvou takových kružnic, což jistě není
náhodná koincidence. Navíc je takřka na dostřel. Ale další stanoviště
tam není. Po další asi hodině nebo i víc Honzu napadá zkusit střed
písmen "K, R, U, H". Všichni se smějeme jeho naivitě, než zjišťujeme, že
fakt tyto body leží na kruhu. Dvě stanoviště každé po čtyřech hodinách,
nic moc.
Na soutoku nacházíme další zadání, včetně trojské nápovědy pomocí trojských
pomůcek - nůžek a lepící pásky. Naštěstí kulečník zkoušíme aplikovat dost
brzy - ještě že máme úhloměr. Debatujeme, jestli na Lipový vrch přímo
do kopce, nebo ze strany po cestě. Rozdělujeme se a zkoušíme obě možnosti.
Do kopce to bylo rychlejší, a než dorazí druhá část týmu, máme výsledek
téměř hotový. Rozhodujeme se k Bučínu jít přes žlutou značku, což není
aní přímo, ani průchozím terénem, zato po vrstevnici a s jakousi zárukou
přesnější orientace. Dostáváme SMSku od orgů, že Krtci+ už jsou dávno v cíli.
Odhadujeme, že můžeme být tak do desátého místa. Kolem poledne si na
Bučíně vyzvedáváme zadání 14. úkolu, a protože už je po limitu, scházíme
do Tetčic na vlak.
Celkově mi letošní ročník TMOU přišel výborný - jen městská část byla
docela časově náročná: nemám pocit, že bychom se u nějakého úkolu moc
zdržovali, a přesto jsme se už přepravovali rozjezdem v jedenáct.
Zajímavé (ne vždy pozitivně :-) byly trojské nápovědy (10, 12) a trojské
pomůcky (12). Potěšilo mě ale, že na desítce jsme byli schopni odpoutat
se od dlouho prozkoumávaného postupu, a nakonec přece jen zkusit tu morseovku
znovu.
-Yenya
Na stadionu není vůbec jasné, kolik nás letos půjde.
Jedna manželka v porodnici, Honza a Martin hlásí počáteční stadia chřipky nebo co.
Spektakulární úvod (Buty i hymna nám pak zní v hlavě ještě dlouho),
most na Krásného poznávám hned, ale raději počkám ještě jednu úroveň
pro potrvrzení. Se všemi částmi se pak scházíme u Dělňáku v parku
a luštíme. Vychází azimut a vzdálenost, zbytek moc ne. Tak se rozdělujeme
k prověření několika pravděpodobných možností, zbytek týmu řeší dál.
Martin nachází další zadání v altánku. Básnička je pěkná, řešíme ve
fast foodu u nádraží. Pak dostáváme kokos, který vypijeme a začneme pojídat
dřív než si přečteme, že to nemáme dělat :-) Řešíme na schodech, odkud nás
za chvíli někdo vyhazuje. Přesuneme se o kus dál, ale za chvíli nás ten stejný
člověk přijde vyhodit. Ukecáme to na 10 minut, což naštěstí taky stíháme.
V parku na Božetěchově vidíme jen jeden tým, po chvíli odcházejí. I my
po chvíli kešneme cirátně, pak popojedeme autobusem, a vysíláme Rychlého
posla na kopec. Pak máme chvíli problém se sejít. Vyřešíme čínské znaky
a zjišťujeme, že jsme měli raději sejít na opačnou stranu kopce do Komína.
Chaosíme s výběrem nejvhodnějšího spoje, posloucháme CDčko, a těsně před tím
než přijede trolejbus nás Martin ukecá ať jedeme jiným autobusem, že to
určitě bude kratší. Cestou tvrdí, že Ruský vrch je jen ulice a že tam
je krajina rovná jak placka. Dochází pak k zajímavému jevu, kdy všichni
jdeme do kopce, zatímco on po naprosto rovné krajině.
Vrcholová kniha - jsme čtvrtí o pár desítek minut. Odcházíme dál od stanoviště
i od větru. Napadá nás princip "patnáctky" - prvních pár tahů sedí, ale
bez papíru to luštit moc nejde. Tak vystřihujeme čtverečky. Černá písmena
dávají smysl, bílá ovšem i s heslem nikoliv. Pak si všímáme že pár prvních
bílých písmen je ještě smysluplný text. Stíháme ještě první rozjezd
z Branky na Přístaviště.
Novákovic děti nám dávají zabrat, ale časem zjistíme, že jednička je pro součin
dobré číslo. Štěpán s Honzou zatím dokončují řešení hudebního úkolu. Před
odjezdem ještě vzpomínáme, jestli cirátně bylo doleva nebo doprava, a
diskutujeme, jestli vaga jsou koleje nebo troleje. Půlnoční autobus je
jen náš.
Z parkoviště u okruhu se snažíme vypadnout dřív, než přijede další autobus.
Žádný ale nepotkáváme. Po hře jsme zjistili, že další tým jel až před půl
druhou. Nacházíme papír s kostičkami a snažíme se aplikovat - podle mého
názoru Trójskou - nápovědu. Docela to jde, počet sloupců je dělitelný
čtyřmi a počet řádků dvěma. Pak zkoušíme přeložit papír napůl a prosvítit.
Vychází zajímavé obrazce, některé připomínají písmena. Všímáme si, že
po přeložení napůl se černé čtverečky z jedné strany nikde nepřekryjí
s čverečky z druhé strany (po pár hodinách zjistíme, že přecejen jeden
takový je). Krtci+ mezitím odcházeji zřejmě se správným řešením.
Zkoušíme všechno možné, různě pospáváme, až pak zrovna
probudivší se Martin řekne, jestli to náhodou není morseovka (tu jsme ovšem
v mnoha variantách zkoušeli a nic). Nicméně jeho způsob dává prvních pár
písmen smysluplně, a tak máme po čtyřech hodinách řešení.
Základna Hvízdalka - před námi je asi pět týmů, těsně před námi Ho-Wa-Da,
se kterými vstupujeme do podzemního bunkru. Pak odcházíme řešit opodál do lesa.
Několikrát dostáváme "střed kruhu". Nacházíme různé body na mapě, které
jsou středy kružnice proložené jinými označenými body. Zkoušíme
třeba body "S, T, R, E, D", ale neleží na kružnici. Nakonec vybíráme
bod N, který je středem dokonce dvou takových kružnic, což jistě není
náhodná koincidence. Navíc je takřka na dostřel. Ale další stanoviště
tam není. Po další asi hodině nebo i víc Honzu napadá zkusit střed
písmen "K, R, U, H". Všichni se smějeme jeho naivitě, než zjišťujeme, že
fakt tyto body leží na kruhu. Dvě stanoviště každé po čtyřech hodinách,
nic moc.
Na soutoku nacházíme další zadání, včetně trojské nápovědy pomocí trojských
pomůcek - nůžek a lepící pásky. Naštěstí kulečník zkoušíme aplikovat dost
brzy - ještě že máme úhloměr. Debatujeme, jestli na Lipový vrch přímo
do kopce, nebo ze strany po cestě. Rozdělujeme se a zkoušíme obě možnosti.
Do kopce to bylo rychlejší, a než dorazí druhá část týmu, máme výsledek
téměř hotový. Rozhodujeme se k Bučínu jít přes žlutou značku, což není
aní přímo, ani průchozím terénem, zato po vrstevnici a s jakousi zárukou
přesnější orientace. Dostáváme SMSku od orgů, že Krtci+ už jsou dávno v cíli.
Odhadujeme, že můžeme být tak do desátého místa. Kolem poledne si na
Bučíně vyzvedáváme zadání 14. úkolu, a protože už je po limitu, scházíme
do Tetčic na vlak.
Celkově mi letošní ročník TMOU přišel výborný - jen městská část byla
docela časově náročná: nemám pocit, že bychom se u nějakého úkolu moc
zdržovali, a přesto jsme se už přepravovali rozjezdem v jedenáct.
Zajímavé (ne vždy pozitivně :-) byly trojské nápovědy (10, 12) a trojské
pomůcky (12). Potěšilo mě ale, že na desítce jsme byli schopni odpoutat
se od dlouho prozkoumávaného postupu, a nakonec přece jen zkusit tu morseovku
znovu.
-Yenya
Zpět na zápisky