Zážitky a reakce týmů
Tým "kdo je tu nejstarší" napsal:
To jsme byly my, komu pomáhal kdosi s tím diskmenem. Nicméně ve chvíli, kdy CD nehrálo, Dana coby zkušená účastnice bez zaváhání prohlásila "to je jasný, to se musí rozebrat". My ostatní jsme nevěřily, že by se to mohlo opakovat...naštěstí.
A kokos jsem zase já nechtěla pod vlivem četby Šifry mistra Leonarda rozbít, (když se rozbije nesprávným způsobem, určitě ten ocet uvnitř zničí papír se šifrou - musí se nejdřív vylít, tzn odšpuntovat, ale vývrtku jsme kupodivu neměly). Že by byla šifra jen tak obyčejně schovaná v zašpuntovaném kokosu, tomu jsem nechtěla věřit. Ale Inka zase nevěřila mě, tak s tím třískla o zem a bylo.
Největší radost z luštění nám přineslo žvoulení, no ale pak ty kostičky na 8 už byly nad naše síly a tak jsme jely po 6 hod. dom.
Náš ženský tým svorně prohlásil, že už nikdy víc. Ale to bylo v sobotu ráno, v pondělí už jsme si mejlovaly, že příští rok jdem do toho zas (pokud se dostaneme přes kvalifikaci).
A kokos jsem zase já nechtěla pod vlivem četby Šifry mistra Leonarda rozbít, (když se rozbije nesprávným způsobem, určitě ten ocet uvnitř zničí papír se šifrou - musí se nejdřív vylít, tzn odšpuntovat, ale vývrtku jsme kupodivu neměly). Že by byla šifra jen tak obyčejně schovaná v zašpuntovaném kokosu, tomu jsem nechtěla věřit. Ale Inka zase nevěřila mě, tak s tím třískla o zem a bylo.
Největší radost z luštění nám přineslo žvoulení, no ale pak ty kostičky na 8 už byly nad naše síly a tak jsme jely po 6 hod. dom.
Náš ženský tým svorně prohlásil, že už nikdy víc. Ale to bylo v sobotu ráno, v pondělí už jsme si mejlovaly, že příští rok jdem do toho zas (pokud se dostaneme přes kvalifikaci).
Zpět na zápisky