TMOU 14° Šifry a řešení

Tvar na papíře je třeba podle šedých linek vystřihnout. Proužek papíru vypadá podobně jako nějaké origami, ke skládání a slepení mohou napovědět i dva prázdné trojúhelníky obsahující pouze lícovací symboly, které nejspíše patří nějakým způsobem k sobě. Jaký útvar má vzniknout (hexaflexagon) a jak s ním manipulovat, sdělují 4 indicie z nápovědních šifer – velký šestiúhelník se znázorněnými přehyby a nutností lícování symbolů na prázdných čtverečcích. Poskládání není příliš složité, je třeba se jen mírně zamyslet. Potom je třeba začít se věnovat myším a sýrům. Logicky jdeme myší po nějaké křivce s cílem dojít k sýru. Pokud myš vyjde po nějaké křivce pryč z šestiúhelníku, provedeme přetočení (na jeho provedení se dá přijít zkusmo, nebo díky návodu z indicií), čímž se dané „výjezdní místo“ dostane někam dovnitř a najednou je pokračování po dané čáře možné. Myš nemůže jít dále, pokud není zrovna vidět, ani nemůže jít přes hranu šestiúhelníku (tato pravidla jsou podle nás nejlogičtější, navíc pokud nějaké porušíme, brzy přestane použitá čára navazovat). Každá ze tří myší dojde takto k jednomu ze tří sýrů. Nakonec skládačku rozlepíme a přečteme tajenku, kterou vypíší čáry použité hlodavci při cestě za sýry (že čáry tvoří nějaká písmena je vidět už při prvním pohledu na zadání).

Zajímavostí této šifry je, že flexagon lze složit právě dvěma různými způsoby (záleží pouze na tom, jestli provedeme první ohyb „k sobě“, nebo „od sebe“). Každé složení dává jinou tajenku (konstrukční magie). Věříme, že většina týmů si toho při luštění jedničky nevšimla.

KAMENNYVRCHJEZ, nebo CERVENYKOPECROZC

Je třeba si všimnout zvláštních a nepřirozeně zdůrazněných slov na koncích jednotlivých otázek a také podobných odpovědí (tak určitě/tak určitě ne). Pokud si slova a odpovědi zaznamenáme, připomíná to strukturu známé hry „Myslím si …“, kdy hráči musí přijít na to, co si mluvčí myslí a smí klást pouze uzavřené otázky (ano/ne). Z nahrávky tedy celkem jednoznačně odvodíme heslo ZEBRA (věc ne, zvíře ano, křídla ne, ve vodě ne, čtyři nohy ano atd.). Zbytek ukázky informace nenese, slouží pro dokreslení rozhovoru.

ZEBRA

Zde se jedná o jednoduchou nápadovou šifru – na začátek každého ze slov lze doplnit právě jedno písmeno tak, aby opět vzniklo smysluplné slovo (Křemen, Oklika, atd.). Doplněná písmena přečteme.

PASEKA

Každý vtip je o nějakém standardním kódování, které přijde do baru (o které kódování se jedná usoudíme z kontextu vtipu – udělejte mi čárku = morseovka, mává kolem sebe rukama = semafor atp.). Nápoje pak mají vždy velké první písmeno. Ta si vyjádřme vždy v daném kódování a na první pohled je vidět, že mají něco společného – třeba u morseovky I, S a H jsou vyjádřena pouze tečkami. Vždy ale jedno písmeno se stejnou vlastností chybí (u morseovky E = jedna tečka), toto vezmeme do tajenky.

OPICE

Každá z pěti hudebních ukázek se skládá právě ze 26 slov a v každé ukázce se vyskytuje právě jedno slovo „tmou“. Vezmeme taková písmena z abecedy, jejichž pořadí odpovídá pořadí slova „tmou“ v jednotlivých ukázkách.

JETEL

Šifra na krásném výhledovém místě na Červeném kopci vypadá jako přepis hlášení nějakého automatu zákaznické linky. Hlášení jsou abecedně seřazena. Dále je patrné mačkání kláves na mobilním telefonu pro výběr dalšího hlášení a také si lze všimnout popisu mnoha činností, které prováděla ve své pohádce Červená Karkulka. Protože se navíc jedná o „zákaznickou linku pro bezradná děvčata“, je správné řešení toto: Karkulka volá na zákaznickou linku a mačká tlačítka podle toho, co by právě chtěla dělat (chronologicky jako v pohádce). Nejdříve dát do zavazadla bábovku, pak se rozloučit, pak odejít z domova atd. Takto vzniká sekvence mačkaných tlačítek 61#43#81#73#63#83#74#52#93#23#42#, což interpretujeme konzistentně s celou šifrou – první číslo z dvojice reprezentuje tlačítko mobilního telefonu, druhé pak pořadí písmene na daném tlačítku.

MITROVSKYCH

Sada obsahuje 64 karet, nebo přesněji 32 dvojic karet se stejným obrázkem, jako každé správné pexeso. Karty jsou označeny ročníkem 1-13, ze kterého fotografie pochází, a dále dvouslovným popisem, který je ale na každé kartě (i v rámci páru) jiný. První písmena slov jsou zvýrazněna a můžeme si všimnout, že se hodně opakují - je jich totiž pouze 8 různých. Každá karta má unikátní variaci dvou počátečních písmen. Odtud už je jen krůček k myšlence, že počáteční písmena slov jsou v abecedním pořadí vlastně souřadnice, podle kterých karty uspořádáme do čtverce 8×8. Řešení čteme po jednotlivých ročnících. Nejdříve nakreslíme spojnice mezi stejnými obrázky z Tmou 1, pak z Tmou 2, atd.

ANTHROPOSIIII

Je důležité si všimnout, že vchodů do bludiště a východů z něj je shodný počet - vypadá to, jako by písmena měla projít bludištěm a na druhé straně se seřadit do nějaké zprávy. Otázka je, jakou cestu zvolí písmeno při vstupu na „kruhový objezd“. Kruhové objezdy mají vždy 8 východů, což je i počet možných poloh rukou v semaforové abecedě. Navíc každé písmeno využívá při vjezdu na kruháč jednu „ruku“ svého zápisu v semaforu. Logicky tedy musí odjet ve směru ruky druhé. Po projetí všech písmen dole vznikne nápis VMALUJUVNITRPRAZDNAGESTA. Co je to prázdné gesto uvnitř? Nepoužité východy z každého kruhového objezdu! Když takové najdeme, je vidět, že z každého kruháče vedou právě dva (krom posledního) a tyto dvojice opět převedeme na semaforovou abecedu.

RIVIERA

Zde týmy dostávají opět šifru, kterou luštily na startu. Teď je potřeba přijít na druhé složení a tedy i druhé řešení (myši za sýry putují podle stejného principu). Na to lze přijít různě – buď si to tým uvědomí při zkoumání vlastnosti flexagonu, nebo si jde opět vyzvednout indicie (již není potřeba luštit), které jsou ale nyní zrcadlově převrácené(!) a napovídají, že se stále má skládat, akorát nějak jinak (opačně, zrcadlově, první ohyb na druhou stranu), a nebo to zjistí náhodně (opačným složením). Poslední možností je dedukovat z toho, že ze startu odcházely nějaké týmy jinam, že na šifře 2 bylo málo týmů, že všude organizátoři podstrkovali informaci, že Tmou 14° může obsahovat nelineární prvek… Nicméně se jedná o první těžší a hlavuzamotávající šifru.

KAMENNYVRCHJEZ, případně CERVENYKOPECROZC

Pro někoho šestá, pro jiné už druhá šifra, typově i obtížnostně srovnatelná se svou protější kolegyní (LUMP – Zákaznická linka). Řešení – každý řádek odkazuje na dvě slova (čtyřpísmenné a šestipísmenné), která se liší pouze v přítomnosti dvou písmen přesně uprostřed. Například „japonský biograf“ je KI.MO.NO, ruce duchovního PA.PE.ŽE a poprchává pohovka KA.NA.PE. Takto odhalíme všechna slova. Teď se podíváme na čísla v závorkách, vyskytuje se zde pouze jednička, dvojka nebo trojka. Ta určují, kolikátou dvojici písmen je třeba vybrat z daného slova. Po vypsání nám vznikají „nová slova“ oddělená mezerami (řádky bez čísla). Ale tato slova jsme už někde viděli – jsou to ta kratší z některých definic z prvního kroku! Pro doluštění je pak třeba ještě spočítání řádků – je jich 26. Každé „nové slovo“ tedy jednoduše převedeme na písmeno podle toho, kolikátý řádek na něj odkazoval.

LESNIPOM

Šifra má dvě části - text a drát. V textu si všimneme, že každý řádek je rozdělen obsahově na dvě části - v první se nachází jakási „vodítka“ napovídající, co dělat a co nedělat, druhá část vždy popisuje nedaleké místo. Dále je ke každému řádku přiřazen jeden symbol tvořený jednou čarou. Pokud si přečteme vodítka, tak zjistíme, že mapa se má použít až po vyluštění, někde na začátku něčeho je nějaká nápověda, má se použít speciální vybavení, nemá se haluzit, má se to dělat pořádně a všude atd. Z prvních slov jednotlivých řádků (na které je napovězeno a jsou navíc odsazena dvojitou mezerou) složíme tento text: Recept na ražniči nabodni maso na drát a zahřej pokud nemáš maso tak vůbec nevadí. To a další zmínky v textu (Jan Hus, přihořívá, Jeden prsten vládne všem) napovídá, že je potřeba drát, který je součástí šifry, zahřát. Zní to jako nesmyslný nápad, nicméně hintů na zahřívání je všude až příliš na to, aby to byla náhoda. A skutečně, pokud zahřejeme celý drát („pořádně a všude“) nad svíčkou („spešl vybavení“), zkroutí se do podoby jednoho ze symbolů. Je možné, že se tvar drátu neshoduje s žádným obrázkem na 100 %, nicméně týmy dostaly dva dráty, tudíž ověření bylo lehce možné. Správné řešení je tedy místo, které se nachází na řádku se symbolem, do kterého se drát zkroutil - rozcestník na zelené značce severně odtud - přímo před pavilonem Anthropos.

rozcestník na zelené značce severně odtud

V této šifře byl využit tzv. drát s tvarovou pamětí. Jedná se o drát vyrobený ze speciální slitiny titanu a niklu (označované jako NiTinol), který si „pamatuje“ tvar, jež mu byl vtisknut při zahřátí na teplotu cca 500°C. Po ochlazení na pokojovou teplotu lze tvar drátu libovolně změnit, avšak po opětovném zahřátí nad 90°C se vrátí do „zapamatovaného“ tvaru. Podrobnější popis fyzikální podstaty můžete nalézt například na wikipedii Shape Memory, Nitinol. Každopádně věřte, že jeho příprava byla opravdu veselá a dlouhá.

Týmy, které si zaznamenávaly průběh trasy, možná něco takového čekaly – opět stejné místo a stejná šifra. Nicméně zde už nejspíš nemohlo být přípustné vyluštit nejprve druhé řešení a vynechat tím návrat na Riviéru a druhé křídlo městské části. I toto uvědomění mohlo pomoci ke zdárnému vyluštění. Je třeba totiž použít něco, co nebylo na začátku prvního luštění k dispozici. Což je pouze tajenka nebo mezitajenka, protože z předchozích šifer nic kloudného nemáme. S tajenkou nic rozumného dělat nejde, ale pokud „nasypeme“ mezitajenku opět seshora do bludiště, zjistíme, že písmena opět přichází na kruhové objezdy z povolených směrů (jedna z rukou jejich semaforového zápisu), což rozhodně není náhoda! Projedeme s písmeny bludiště podle stejných pravidel jako předtím, mezitajenka sice nevznikne (logický důsledek), ale na kruháčích vychází tajenka ML HORA, což interpretujeme jako nedalekou kótu Mladá hora. Správné řešení navíc zdůvodňuje přítomnost mezery v textu a „nevyužitý“ osmý kruhový objezd.

ML HORA

První terénní rozjezdová šifra po těžší poslední městské. Vypozorujeme podobnost s dětským hlavolamem, kde se vždy posouvá nějakou kostičkou na volné místo a cílem je kostičky seřadit. Dále si všimneme, že každé slovo se používá v ustáleném slovním spojení s jedním ze čtyř živlů (vzdušné zámky, ohnivý mužíček, vodní kámen, zemský soud). Poslední pozorování odhaluje možnost přiřadit 4 živly k barvám na jednotlivých stranách čtverce. Otázkou je, jak deterministicky přesunout kostičky tak, aby šedé čáry vykreslily graficky tajenku. Řešení je prosté – z kostiček, které můžeme posunout na volné místo, bereme vždy tu, která se posunutím přiblíží ke své straně, tj. za svým živlem. Všechny vodní věci jedou doleva, vzdušné nahoru atd. Postup opakujeme (nejefektivnější je asi vystřižení a posouvání malých čtverečků). Až není možné pokračovat, přečteme v pravoúhlém fontu název malé části lesa u kohoutovického hřiště.

V šifře se schválně vyskytují slova, která označují přímo živel (oheň, země), nicméně v ustálených spojeních se ohnivý oheň ani zemská země nepoužívá – správné přiřazení je ohnivá voda a ohňová země…

ZATMI

Netradiční stanoviště, které mělo týmům opět zamotat hlavu. Upřesnítko k výsledku minulé šifry bylo Židovský hřbitov. Týmy ale samozřejmě žádný takový v lesíku Zátmí nenašly, nicméně tam bylo v lese nataháno mnoho provazů ve výšce cca 3 metry a na ploše cca 200×200 metrů. Bylo potřeba si uvědomit, že síť provazů nad hlavou představuje malý model drátů brněnské MHD (šalin a trolejbusů). Brňák v týmu byl výhodou, navíc každý tým dostal ve startovní obálce barevný plán linek MHD. Upřesnítko Židovský hřbitov pak bylo třeba interpretovat jako stejnojmennou zastávku ve zmenšené realitě – tam se nacházela další šifra.

Ta se luštila zcela tematicky – kosočtverce a krátké úsečky visící na dlouhé úsečce vyjadřují šalinové a trolejbusové sběrnice, černé tečky pak přestupní uzly. Sledujeme trasu ze zastávky Židovský hřbitov a vždy jedeme tak, aby počet různých linek šalin a trolejbusů, které lze v realitě pro daný úsek cesty použít, odpovídal počtu sběrnicí mezi dvěma černými tečkami. Vzdálenost mezi dvěma černými tečkami v centimetrech udává počet zastávek, které daná kombinace linek asolvuje dohromady. Takto se dostáváme přes Hlavní nádraží, Českou, Úvoz, Mendlovo náměstí a Pisárky až do Kohoutovic na zastávku Talichova.

Teď je potřeba opět přečíst upřesnítko, které je jakési divné – minimálně ta vzdálenost v centimetrech je nesmyslná, alespoň pro reálnou zastávku Talichova. Ale pro odpovídající zastávku v mikrosvětě to je celkem rozumné – najdeme tedy dané místo ve zmenšeném modelu.

zastávka Talichova

236 centimetrů od zastávky Talichova v modelu Brna byla uschována obyčejná tuba se šiframi, akorát absurdně malá. Absurdně malá byla i další šifra, evidentně nějaký text, ale miniaturní a nečitelný. Nečitelný byl i název stanoviště. A navíc – protože se mají luštit pouze šifry, jejichž název navazuje na název předchozí, tak nakonec nezbývá nic jiného než přemýšlet, kde bude další šifra ve velkém. Řešením je opět nápad – musí se najít stejné místo v reálném světě! 236 cm od zastávky Talichova daným směrem v mikrosvětě jistě odpovídá nějakému místu v realitě. Tedy stačí zjistit měřítko – buď zhruba odkrokovat a zjistit poměr zmenšení mikrosvěta, nebo měřítko prostě odhadnout. Příslušným směrem a v dané vzdálenosti od Talichovy se nachází pouze jedno místo, bez problému určitelné i s chybou v měřítku – a sice monumentální kohoutovický vodojem ve tvaru trychtýře a navíc na kótě – tam se nacházela šifra v rozumné velikosti.

Textová šifra obsahující velké množství bigramů ON a OF. Řešení – čteme text a pokud narazíme na ON, začneme vypisovat jednotlivá písmena, pokud narazíme na OF, vypisovat přestaneme. Po této proceduře vyjde nový text, gramaticky správný (sedí i diakritika a interpunkce), ale významově se jedná opět o hlouposti. Nový text zase často obsahuje skupiny hlásek IN a OUT – notoricky známá anglická slova, která vyjadřují opět něco jako dovnitř/ven. Znovu vypíšeme písmena mezi IN a OUT a tentokrát už vyjde tajenka.

DUBTROJAK

Prvním krokem k vyřešení šifry je pojmenování jednotlivých obrázků na uzlech grafu. Některé jsou více zřejmé, jiné méně, ale po chvíli je jasné, že všechny obrázky lze pojmenovat slovem na 4 písmena, z nichž je právě jedno samohláska. Navíc souhlásek se ve všech slovech vyskytuje pouze 7 různých - KLNPRST. Dále je pravděpodobné, že tečky na hranách a na uzlech budou určovat tajenku - nejspíš je tedy nutné přiřadit každému vrcholu a každé hraně nějaké písmeno. Podíváme se, které obrázky jsou spojené hranou - vždy jsou to ty, které nemají ani jednu společnou souhlásku (tedy vedou z každého obrázku čtyři). Souhlásek je dohromady 7 - tudíž každé hraně lze jednoduše přiřadit právě tu souhlásku, která se nevyskytuje ani v jednom ze dvou názvů obrázků, které spojuje. Každá hrana má tudíž unikátní souhlásku a zbývá někde najít samohlásky. Ty lze přiřadit jednoznačně každému obrázku opačným principem - každý obrázek dostane jednoznačně tu jedinou samohlásku, která se v jeho názvu vyskytuje. Nakonec přečteme po řádcích souhlásky a samohlásky určené černými tečkami a vychází KOTAPULKASATANA, což interpretujeme jako kótu 333 (666/2), tedy nedaleký vrchol Hradisko. Poznámka o přecházení silnice měla pouze zamotat hlavu a vzbudit očekávání přesunu směrem k Žebětínu a nikoliv zpět ke Kohoutovicím.

KOTAPULKASATANA

Třináctá šifra, pro některé snad těžší. Klíčovým pozorováním je přítomnost právě jednoho uzavřeného čtverečku v každém ze symbolů (které někomu mohou vzdáleně připomínat brouky). Odtud je jen krůček ke zjištění, že nejenom uzavřený čtvereček je v každém znaku právě jeden, ale i každé jiné ohraničení je unikátní a vyskytuje se ve všech „broucích“. Každý „brouk“ představuje nějakou permutaci polského kříže. V každém najdeme polohu příslušného písmene a tu si převedeme na písmeno, které by na daném místě bylo ve standardním polském kříži (používáme ho s CH, protože tak byl vynalezen). Vychází mezitajenka NOJEDNOUJEASIVERUMALO. Jak už se nám to na letošní Tmou občas stalo, proceduru zopakujeme s písmeny z mezitajenky a opět překvapivě vyjde smysluplný text. Vydáme se tedy na kótu 378 (která leží trochu nečekaným směrem) hledat dub.

ZAVELTRISEDMOSMDUBXXX

Jedná se o mírně neobyčejnou osmisměrku. Různá slova v ní hledáme v zápisu Braillova písma. Velikost písmen lícuje s různě velkými rastry 3×2, kterých se dá v mřížce najít několik. Vyškrtáváme použité tečky, ty nepoužité nakonec tvoří mapovou značku rozhledny. V rozumné vzdálenosti je pouze jediná - na Kamenném vrchu.

graficky mapová značka rozhledny

Čínské znaky představují jednotlivé číslice a matematické operace a symboly (=,+,-,*,/). Cílem je vyřešit netradiční algebrogram.

KOTA386

Šifra na závěr, která využívá češtinářské zajímavosti. Některá přídavná jména po přidání předpony NE znamenají něco jiného než opak sebe sama. Každá věta na nějaké takové odkazuje (natvrdlý ocas = nechápavý, sklípek za to nemohl = nevinný, průzračný pijan = nezkalený). Každá věta má tolik slov jako hledané slovo písmen a vybíráme písmena korespondující s tučnými slovy. Řešením je místo poblíž kohoutovického vodojemu, u kterého už tým při hře jednou byl. Šifra se luští lépe v pohodě, než v časovém presu před cílem s vidinou konce. Proto některým týmům zamotala hlavu více, než jsme čekali…

ŠKOLAPAVLOVSKÁ

PLAVKY nebo PŘEDMĚT